Der Triumphbogen für den kommenden Herrscher. Zur Ikonographie, Symbolik und Bedeutung der Skulpturendekoration der Nürnberger Frauenkirche

• Authors: Filip Srovnal

Title variants

CS

Vítězný oblouk pro přicházejícího Panovníka. K ikonografii, symbolice a významu sochařské výzdoby norimberského kostela Panny Marie

EN

A  Triumphal arch for the sovereign’s arrival on the iconography, symbolism, and significance of the sculptural decorations on the Frauenkirche in Nuremberg

• Languages of publication: DE

Abstracts

EN

Unlike studies that base their interpretation of a work on the representational and power strategies of a sovereign or ruler, this article focuses on a structure’s liturgical function. It nevertheless begins by outlining the structural history of the Frauenkirche and its builder. An analysis of written sources, the building, and the iconography of its decorations reveals that research has to date overestimated the emperor’s role. This is in no way inconsistent with the fact that the structure’s architectural layout and the function of its individual elements point to a long tradition of imperial representation. This is especially true of the entrance hall, which, when considered in connection with the emperor’s coronation tour in 1355, can be regarded as a unique medieval citation of a Classical triumphal arch. These symbolic elements are consistent with the kind of representational strategies that were employed by imperial cities, which were naturally focused on the person of the emperor. The chapel can be interpreted as a project that reflects both Charles IV’s interest in Nuremberg and the political and cultural identity of the city’s patriciate. This study also examines the chapel’s decorations from the perspective of their function in the sacred space and concludes that the church represents a textbook example of decorations being determined by liturgical rules. However, it also has an original and multi-layered, theologically conceived iconographic programme. Its central theme is the arrival of Christ and it operates on two levels: first, the figures of the first human couple, the Israeli kings, and patriarchs and prophets on the outer portal and the allusion to Christ’s origin, with the figures of Joachim and Anna and Mary and Joseph, combined with the representation of the story of his birth on the inner portal serve to situate the Advent of Christ within the history of salvation. Second, the relief depicting the Sacrifice in the Temple makes it possible to form a direct link between the image and a ritual act. At the centre of this liturgy is Christ’s arrival in the temple. The symbolic advent of Christ, the Eternal Sovereign, could thus in the eyes of townspeople act as a reference to the ceremonial arrivals of Holy Roman King and, from 1355, Emperor Charles IV. And the same association could also then certainly work in reverse.

CS

Na rozdíl od studií zakládajících svou interpretaci na reprezentačních a mocenských strategiích panovníka jádrem této stati je liturgická funkce stavby. Na začátku se zabývá stavebními dějinami kaple a jejím stavitelem. Jak ukázala analýza písemných pramenů, stavby a ikonografie výzdoby, dosavadní bádání přeceňovala podíl císaře. To se nijak nevylučuje se skutečností, že její architektonická dispozice i funkce jednotlivých elementů odkazují na dlouhou tradici císařské reprezentace. Platí to zvlášť pro předsíň, kterou můžeme v souvislosti s císařskou korunovační jízdou roku 1355 vnímat jako svébytný středověký citát antického vítězného oblouku. Tyto symbolické prvky ovšem vypovídají jen málo o přímém ideovém vedení Karlem IV. Spíše korespondují s reprezentačními strategiemi říšských měst přirozeně zaměřených na osobu císaře. Kapli lze vnímat jako projekt, v němž se odráží jak zájem Karla IV. o Norimberk, tak politická a kulturní identita městského patriciátu. Studie se dále zabývá výzdobou kaple z hlediska její funkce v sakrálním prostoru a vyvozuje závěr, že kaple představuje „čítankový“ příklad výzdoby podřízené liturgickým pravidlům. Zároveň však jde o originální a mnohavrstevnatý, teologicky koncipovaný ikonografický program. Jeho hlavní myšlenkou je téma Kristova příchodu, a to ve dvou rovinách: zaprvé pomocí postav prvního lidského páru, izraelských králů, patriarchů a proroků na vnějším portálu a na vnitřním portálu skrze odkaz na Kristův původ v osobách Jáchyma a Anny, Marie, Josefa a zobrazení příběhu jeho narození je adventus Krista zasazen do dějin spásy. Zadruhé reliéf Obětování v chrámu umožňuje přímé spojení obrazu s rituálním aktem. V centru této liturgie je příchod Krista do chrámu. Symbolický adventus věčného Panovníka Krista tak mohl v očích měšťanů odkazovat na slavnostní příjezdy římského krále a od roku 1355 císaře Karla IV. A totéž jistě platilo i v opačném směru.

Keywords

EN

art; Triumphal arch; iconography; symbolism; sculptural decorations

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2019
• Volume: 67
• Issue: 5
• Pages: 378-395
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Filip Srovnal

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic

unknown

Stefan Bartilla

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic