PL EN


2019 | 26 | 2-3 | 227-256
Article title

Politika ulice : studentské manifestace v šedesátých letech v Praze a rozpad vysokoškolských struktur ČSM

Authors
Content
Title variants
EN
Politics of the street : students’ demonstrations in Prague during the 1960s and the disintegration of structures of the Czechoslovak Union of Youth at universities
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
In the end of October 1967, a spontaneous demonstrations of students protesting against poor living conditions in Prague’s Strahov Dormitory, was quashed with force. The author asks a question why something seemingly as trivial as a power blackout in a student dormitory resulted, at the end of the day, in the disintegration of structures of the Czechoslovak Union of Youth at universities. In doing so, he follows the grammar of the social conflict through a prism of social movement formation and of the so-called politics of the street. The author describes a shift in the attitude of the Communist Party of Czechoslovakia toward students in the 1960s, as the latter started assigning greater importance to intelligentsia than before, embarking upon the so-called policy of trust toward students, its aim being to make them more involved in solutions of university and social problems. The author also notes a step-by-step emancipation of students and the emergence of an idea of self-governing students’ bodies, independent on official structures which were criticized as non-functional. In this respect, the author analyses conflicts with security forces during youth and students’ festivities in Prague (such as May Day gatherings in the Petřín Park and later during Majáles (“Coming of May festivities”) processions, ultimately ending in punishments of students labelled as “rioters”. He states that the confrontations taught students to adopt strategies helping them avoid repressions (such as avoiding any “disorderly conduct”, not criticizing the ruling party and the Soviet Union directly, having their own stewards to maintain order); on the other hand, the security machine learnt to respect the students’ authority and to behave with restraint. The result was a consensus on how to manage the social conflict and keep it non-violent. The tacit agreement of university students, police, and leaders of the Czechoslovak Union of Youth collapsed when policemen intervened with force against an unplanned and peaceful demonstration of students from the Strahov Dormitory, who had long been trying in vain to resolve their accommodation problems. After two months of investigations, none of the protesters or the intervening policemen were punished; however, requirements of students, such as the right to similar protests or inviolability of the academic soil, were not granted as well. Students blamed the leadership of the Czechoslovak Union of Youth for the unsatisfactory outcome, and started to leave its structures en masse. In 1968, they founded their own self-governing organization, independent on both the Communist Party of Czechoslovakia and the Czechoslovak Union of Youth.
CS
Na konci října 1967 byla násilně potlačena spontánní studentská demonstrace, která upozorňovala na špatné materiální podmínky na Strahovských kolejích v Praze. Autor si v tomto textu klade otázku, proč na první pohled banální událost, jakou byl výpadek elektrického proudu na studentských kolejích, vedla ve svém důsledku k rozpadu vysokoškolské organizace při Československém svazu mládeže. Sleduje přitom gramatiku sociálního konfliktu pohledem utváření sociálního hnutí a takzvané politiky ulice. Autor přibližuje posun v poměru Komunistické strany Československa vůči studentstvu v šedesátých letech minulého století, která inteligenci nyní přiznávala větší význam v socialistické společnosti než dříve a nastolila vůči studentstvu takzvanou politiku důvěry, s cílem zapojit je více do řešení vysokoškolských i společenských problémů. Spolu s tím autor zaznamenává pozvolnou emancipaci studentstva a zrod myšlenky studentských samosprávných orgánů nezávislých na oficiálních strukturách, jež byly kritizovány jako nefunkční. V dané souvislosti autor analyzuje konflikty, které nastávaly při mládežnických a studentských slavnostech v Praze (na prvomájových shromážděních v Petřínských sadech a posléze při majálesových průvodech) s bezpečnostními složkami a jež měly posléze dohru v podobě postihu studentů a studentek označených jako „výtržníci“. Konstatuje, že prostřednictvím těchto konfrontací si jednak studenti osvojili strategie, jak se vyhnout represím (vyvarovat se projevů „výtržnictví“, nekritizovat přímo vládnoucí stranu a Sovětský svaz, zajišťovat pořádek díky vlastní pořadatelské službě), jednak se bezpečnostní aparát naučil respektovat autoritu studentských orgánů a chovat se zdrženlivě. Ustavil se tak jistý konsenzus ve zvládání sociálního konfliktu a jeho udržování v nenásilných mezích. Tato nepsaná dohoda mezi vysokoškoláky, Veřejnou bezpečností a vedením ČSM se zhroutila, když policisté tvrdě zasáhli proti neplánované pokojné demonstraci studentů a studentek Strahovských kolejí, kteří se dlouhodobě marně snažili řešit své problémy s ubytováním. Po dvouměsíčním vyšetřování nebyl potrestán nikdo ze studujících ani pořádkových sil, zároveň ale nebyly vyslyšeny studentské požadavky jako právo na podobné protesty nebo nedotknutelnost akademické půdy. Za viníka neuspokojivého výsledku vysokoškoláci označili vedení ČSM, hromadně poté vystupovali z jeho struktur a v roce 1968 utvořili novou studentskou samosprávu nezávislou na KSČ i ČSM.
Discipline
Year
Volume
26
Issue
2-3
Pages
227-256
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Soudobé dějiny, redakce, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Vlašská 9, 118 40 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.0454c868-41c6-4c80-821c-51bb8ceb43e4
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.