PL EN


Journal
2013 | LXI | 4 | 325-340
Article title

Cenzura náboženských obrazových materiálů ve dvacátých a třicátých letech 19. století

Content
Title variants
EN
Censorship of religious printed images in the 1820s-1830s
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
This article presents an analysis of the censorship protocols developed by Jeroným Zeidler (1790-1870), later abbot of Strahov Monastery (from 1834), for illustrated materials when he held the function of censor. The article opens with a summary of the literature on the subject and a description of Zeidler’s work as a censor and of the applicable censorship rules and regulations. This is followed by an analysis of the protocols and an outline of the censorship process from the point of a work’s submission to its publication. The article shows that censorship was applied to a relatively broad range of artistic works, the majority of them religious prints, many of which were intended for sale at pilgrimage sites. Book illustrations and more sophisticated works of art, such as lithographic reproductions of works by the old masters, were also subject to censorship. The protocols affected a very broad circle of sources of artistic works, ranging from the most prestigious lithographic workshop in Bohemia in the 1820s run by Antonín Machek to lithograph and copper-plate printers such as Gottlieb Haase and Václav Hoffmann and many others now forgotten or unknown. Many entries in the protocols were identified and revealed as the works of famed artists (Josef Führich and Antonín Gareis elder) concealed behind the name of the person who submitted them. In his analyses, Zeidler primarily assessed the iconographic accuracy of a work, its thematic balance and its suitability for religious use. His criticisms usually addressed the problem of the ahistorical nature of a scene or concerns about excessive emphasis on sensual aspects and in particular the depiction of nudity. However, the majority of the materials submitted for censorship passed through the process without problems, at most with a demand that a change be made in a text owing to linguistic or factual errors. The censorship protocols extend our knowledge of nineteenth-century publishing and printing practices and the mechanisms of state control they were subjected to. They provide an unusually comprehensive overview of one area of print production, much of which was of an ephemeral nature. They provide an insight into the work of top print workshops of the nineteenth century and of unknown copper-plate printers, and offer particularly variable information on early artistic lithography in Bohemia.
CS
Hlavním tématem příspěvku je rozbor cenzurních protokolů, které ve funkci cenzora vypracovával k obrazovým materiálům v letech 1823–1831 pozdější strahovský opat Jeroným Zeidler (1790–1870, opatem od 1834). V úvodu autoři shrnují literaturu k tématu, charakterizují Zeidlerovo cenzorské působení a uvádějí relevantní cenzurní předpisy a nařízení. Následuje analýza protokolů, včetně nástinu obvyklého postupu od předložení opusu cenzorovi až po tisk. Článek ukazuje, že předmětem cenzury se stávala poměrně široká škála výtvarných děl. Hlavní objem tvořila drobná náboženská grafika, často určená k prodeji na poutních místech. Cenzuře se předávaly také knižní ilustrace a náročnější umělecké práce, například litografické reprodukce starých mistrů. Protokoly postihují velmi široký okruh předkladatelů výtvarných děl. Podrobně zachycují jak tvorbu nejvýznačnější litografické dílny v Čechách ve dvacátých letech 19. století, kterou provozoval Antonín Machek, tak produkci dalších litografů a měditiskařů (Gottlieb Haase a Václav Hoffmann), včetně mnoha dosud opomíjených či neznámých. Řadu položek v protokolech se podařilo identifikovat, a tak odhalit práce renomovaných autorů (Josef Führich a Antonín Gareis starší), skrytých pod jménem předkladatele. Ve svých posudcích Zeidler hodnotil především ikonografickou správnost, uměřenost a vhodnost obrazu pro zbožné účely. Jeho výtky se často týkaly ahistoričnosti výjevu nebo obav z přílišného akcentu na smyslové aspekty a zvláště ze zobrazení nudity. Většina cenzurovaných obrazových materiálů však procházela bez problémů, nanejvýš s požadavkem na změnu textu, jejímž důvodem byly jazykové nebo věcné chyby. Cenzurní protokoly prohlubují naši znalost dobové nakladatelské a tiskařské praxe a mechanismů její státní kontroly. Poskytují neobvykle úhrnný přehled jedné oblasti grafické produkce, jejíž značná část měla často efemérní charakter. Přibližují činnost předních grafických dílen dvacátého let 19. století i neznámých měditiskařů a zvláště cenné poznatky přinášejí k raným dílům umělecké litografie v Čechách.
Keywords
Journal
Year
Volume
LXI
Issue
4
Pages
325-340
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.05a48d4a-59d1-4a08-b42a-d838ccada151
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.