PL EN


2020 | 64 | 5 | 506-520
Article title

Vyčleňování ve školní třídě: pohled učitelů

Content
Title variants
EN
Exclusion in the classroom : teachers’ perspectives
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
Problem. The goal of the study was to investigate how teachers view exclusion in their classrooms and how they differentiate exclusion incidents in terms of teacher intervention. Methods and sample. Qualitative research approach, semi-structured interviews conducted with teachers (19), thematic analysis. Results. Based on the interview data, 4 categories were identified: 1) Exclusion as a construct related to bullying; 2) Problematic exclusion deserving teacher intervention; 3) Legitimate exclusion; 4) Exclusion as an inherent group phenomenon. Teachers considered exclusion a pre-stage or a beginning of bullying. They differentiated less serious forms of exclusion from problematic forms that deserve teacher intervention. They conceptualized the problematic forms using criteria for bullying: asymmetry of power, repetitiveness or long-term duration, and intentionality. Moreover, they considered levels of negative emotions of the excluded student. Teachers identified legitimate exclusion as situations, in which they viewed the exclusion as a result of a voluntary decision of the excluded student. Next, they viewed as legitimate exclusion situations that presented an adequate feedback to inappropriate behavior of the excluded student. A final form of exclusion that teachers considered legitimate presents a temporary exclusion for a purpose of meeting a group achievement goal. According to some teachers, exclusion presents an inherent part of classroom life that may get more serious due to a risk of gradual development of group prejudice and dehumanization regarding the excluded student. When teachers perceive this process, specifically, when students start to treat the excluded student without respect, teachers view it as an indicator of a need for teacher intervention. The found lack of clarity in distinguishing exclusion and bullying underscored the need for differentiation of active and passive forms of exclusion and corresponding intervention approaches. Limitations. Low number of participants of the study. The sample included mostly teachers who are interested in peer relations in the classrooms.
CS
Problém. Cílem studie bylo zjistit, jakým způsobem učitelé vnímají vyčleňování ve svých třídách a jak toto vyčleňování diferencují z hlediska pedagogické intervence. Metoda a soubor. Kvalitativní výzkumná strategie, polostrukturované rozhovory vedené s učiteli (19), tematická analýza. Výsledky. Na základě získaných dat z rozhovorů byly zachyceny 4 kategorie: 1) Vyčleňování jakožto konstrukt blízký šikaně; 2) Problematické vyčleňování vyžadující zásah učitele; 3) Legitimní vyčleňování 4) Vyčleňování jako inherentní skupinový fenomén. Učitelé pokládají vyčlenění za předstupeň nebo za počátek šikany. Odlišují nezávažné projevy exkluze od problematických forem, které podle nich vyžadují pedagogický zásah. Závažné vyčleňování vymezují pomocí kritérií šikany, jimiž jsou: nerovnováha sil, opakovanost projevů vyčleňování či trvání stavu exkluze a záměrností. Zvažují také míru negativních emocí vyčleňovaného žáka. Za legitimní vyčleňování pokládají situace, kdy považují exkluzi za výsledek dobrovolného rozhodnutí vyčleňovaného žáka. Dále je pro ně nezávažné takové vyčleňování, které představuje adekvátní situační zpětnou vazbu spolužáků vůči nevhodnému jednání žáka. Poslední nezávažnou variantou je podle nich dočasné legitimní vyčlenění za účelem naplnění skupinového výkonového cíle. Vyčleňování je podle některých učitelů přirozeným doprovodným jevem života školních tříd, k němuž se může postupně připojit předpojatost skupiny a dehumanizace. Impulzem pro zásah do skupinové dynamiky třídy je pro učitele ztráta respektu k vyčleňovanému spolužákovi. Zjištěné nejasnosti učitelů v rozlišování mezi šikanou a vyčleňováním naznačují, že je zapotřebí diferencovat aktivní a pasivní formy vyčleňování a specifikovat pro ně intervenční postupy. Limity. Nízký počet účastníků výzkumu. Soubor sestával především z pedagogů se zájmem o vztahy ve třídách.
Year
Volume
64
Issue
5
Pages
506-520
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic
  • Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic
  • Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic
  • Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.083f6b87-9900-4615-bc40-84f9d5f6b4fc
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.