Hřbitovní vzpoury. Odpor k pohřbívání sebevrahů a pojetí „nečistoty“ na českém a moravském venkově od pozdního 17. po první polovinu 19. století

• Authors: Daniela Tinková

Title variants

EN

Cemetery revolts. Resistance to the burial of suicides and the concept of ‘impurity’ in the Bohemian and Moravian countryside from the late 17th to the first half of the 19th centuries

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Studie se na základě vybraných archivních materiálů z českého a moravského prostředí zabývá problémy s pohřbíváním sebevrahů. Základ tvoří výslechové protokoly z velkostatkových a guberniálních fondů z pohraničních oblastí jižních Čech a moravskoslezského pomezí; jsou však konfrontovány i s případy z jiných oblastí. Studie se snaží ukázat, do jaké míry hrál ještě ve studovaném období klíčovou roli koncept „nečistoty“, „pošpinění“, který zjevně zakládal i legitimitu řady „parajudiciálních“ praktik aplikovaných na těle sebevraha.Do této souvislosti jsou pak zasazeny právě i „hřbitovní revolty“, které ukazují, že „lidové“ prostředí skutečně mezi „usvědčeným“ a „osvobozeným“ sebevrahem nerozlišovalo: zakopání do profánní, neposvěcené půdy se setkávalo s odporem jak u sebevrahů „odsouzených“, tak u osob zbavených viny pro duševní poruchu: obavy z nečasu, neúrody či poškození úrody panovaly evidentně u obou, a obou vládla představa možných „přízraků“ či „duchů“. Tento generalizovaný strach lze dát možná do souvislosti se zcela základními potřebami a obavami rurálních komunit, pro něž neúroda či projevy nepřízně počasí typu krup či velkého sucha představovaly události naprosto fatální. Chápání znesvěcení, „nečistoty“, pošpinění se tak mohlo v myšlení prostých poddaných zcela míjet s pojetím „oficiálním“, církevním či právním. Jeho logika – a s ním spojené „parajudiciální“ praktiky a strategie „vyloučení“ či naopak „očisty“ tvořily součást ochranné magie úzce spjaté se základními potřebami rurálních komunit – zejména těch odlehlejších a více ohrožených chudobou.

EN

Based on selected archival materials from the Bohemian and Moravian milieus, the study deals with the problems connected to the burial of people who committed suicide. The study seeks to demonstrate the extent to which the concept of ‘impurity’ and ‘tainting’ still played a crucial role in the period in question and how it established the legitimacy of a number of ‘parajudicial’ practices applied to the body of a suicide (cutting off the head and limbs, burning or burial of items that came into contact with the body of the suicide or objects which the person used to kill himself/herself). These practices, usually enshrined only in custom, might be interpreted as rudiments of purifying rituals with elements of protective magic that persisted in some localities up to the 18th century, often independent of the decisions of the secular and ecclesiastical courts.

Keywords

CS

sebevražda; hřbitovy; české země; 17.-19. století; „nečistota“

EN

suicide; cemeteries; Czech lands; late 17th-early 19th centuries; impurity

Discipline

• ETHNOLOGY: ETHNOLOGY

• Publisher: Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences
• Journal: Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)
• Year: 2020
• Volume: 107
• Issue: 2
• Pages: 167-188
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Daniela  Tinková

• Český lid, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, Czech Republic