PL EN


Journal
2016 | LXIV | 1 | 29-43
Article title

Patterns of Devotion and Traces of Art : The Pilgrimage of Queen Elizabeth Piast to Marburg, Cologne, and Aachen in 1357

Content
Title variants
CS
Vzorce zbožnosti a stopy umění : Pouť královny Alžběty Piastovny do Marburku, Kolína nad Rýnem a Cách v roce 1357
Languages of publication
EN
Abstracts
EN
This article focuses on the pilgrimage to Marburg, Cologne, and Aachen that the Hungarian Dowager Queen Elizabeth Piast undertook in 1357 along with Charles IV of Luxemburg and his wife, Anna of Schweidnitz. During this joint Angevin-Luxemburg pilgrimage, Elizabeth Piast expressed her piety in Marburg at the sepulcher of her holy predecessor St Elizabeth of Hungary/Thuringia, venerated the relics of the Three Magi in Cologne, and worshipped the Passion and Marian memorials in Aachen, where Charlemagne’s tomb was located as well. The dynastic and political consequences of this pilgrimage were that Charles IV established (in 1362) an altar of St Wenceslas, and the Hungarian queen’s son, King Louis the Great, founded (prior to 1366) a chapel dedicated to his holy predecessors and his country’s patron saints: namely Sts Stephen, Emeric, and Ladislas. By examining a number of written records including chroniclers’ accounts, charters, and treasury inventories, and confronting them with the surviving visual evidence, the author reconstructs the early history of the Hungarian chapel in Aachen and establishes its manifold implications. First, the founding of a ‘national’ chapel in Aachen was an attempt at conferring to the cult of these regional (Hungarian) saints a new, global dimension. Second, the newly-acquired sacred prestige of the sancti reges Hungariae was further transferred upon King Louis the Great as the chapel’s founder and promoter of his holy predecessors’ cult. The heraldic symbols on the donated objects visually linked the donations to their donor, attesting not only to the magnificence of the Hungarian royal house in the second half of the fourteenth century, but also to the pious practices and the self-representation tools of a dynasty wherein the veneration of its holy predecessors played an important part. Finally, besides increasing the Angevins’ sacral and political prestige, the Hungarian chapel also functioned as a spiritual embassy for the Hungarian pilgrims who arrived in great numbers for the Aachen Heiligtumsfahrt.
CS
Článek se zaměřuje na pouť do Marburku, Kolína nad Rýnem a Cách, kterou vykonala uherská královna vdova Alžběta Piastovna v roce 1357 společně s Karlem IV. Lucemburským a jeho manželkou Annou Svídnickou. Během této společné pouti Anjouovců a Lucemburků se Alžběta Piastovna v Marburku poklonila památce své předchůdkyně sv. Alžběty Uherské Durynské u jejího hrobu, uctila ostatky Tří králů v Kolíně nad Rýnem a pašijové a mariánské relikvie v Cáchách, kde se nacházel také hrob Karla Velikého. Dynastickými a politickými důsledky této pouti jsou oltář sv. Václava (1362) zřízený Karlem IV. a kaple, kterou založil syn uherské královny král Ludvík Veliký a zasvětil ji svým svatým předkům a zemským patronům, sv. Štěpánovi, Emerichovi a Ladislavovi (před rokem 1366). Autor na základě průzkumu řady písemných záznamů včetně zpráv kronikářů, listin a inventářů pokladnic, které konfrontuje s dochovanými výtvarnými doklady, rekonstruuje rané dějiny Uherské kaple v Cáchách a dokazuje její rozmanité významy. Založení „národní“ kaple v Cáchách bylo nejprve pokusem zajistit kultu regionálních (uherských) světců nový, globální rozměr. Získaná posvátná vážnost sancti reges Hungariae byla přenesena také na krále Ludvíka Velikého, zakladatele kaple a propagátora kultu těchto svatých předků. Heraldické symboly na darovaných předmětech vizuálně spojovaly dary s donátorem a zároveň svědčily o velkoleposti uherského královského rodu ve druhé polovině 14. století, ale také o praktikování zbožnosti a o nástrojích reprezentace dynastie, v níž uctívání svatých předků hrálo důležitou roli. Uherská kaple konečně kromě zvýšení posvátné a politické prestiže Anjouovců sloužila také jako duchovní velvyslanectví pro uherské poutníky přicházející ve velkém počtu do Cách při Heiligtumsfahrt.
Keywords
Journal
Year
Volume
Issue
1
Pages
29-43
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.1900a205-73b7-418b-86a9-4fcfffe84f75
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.