PL EN


Journal
2015 | LXIII | 4 | 289-306
Article title

Malíř Giovanni Carlone na Moravě : Stará voda

Content
Title variants
EN
Painter Giovanni Carlone in Moravia : Stará voda
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
The now run-down Church of St James the Great and St Anne, located in what used to be the village Stará Voda in what is today Libavá Military Training Area, was in the late 17th century one of the most important pilgrimage sites in the Olomouc diocese. The figure behind the construction of the new church 1682–1688 was prince-bishop Karl II von Liechtenstein-Castelcorn (1624–1695) who commissioned and sponsored the church’s decorative work. The look of the church and its interior decorations, the earlier appearance of which is now known only from archive materials and photographs, were largely the work of artists from the lake region in Lombardy and Ticino. The architectural plans were created by imperial architect Giovanni Pietro Tencalla (1629–1702) of Bissone, the stonework and sculpture was done by Andrea Aglio (circa 1650–1698) of Arzo, the stucco work was by Matteo Rezzi and by a member of the Fontana family of Chiasso whose first name is not given. A study of the church’s painted decorations, which form the main subject of this article, contributed a new name to the list of known fresco artists working in Moravia in the 17th century: Giovanni Carlone (1636–1713) of Rovio, who painted the centre fresco on the vault of the name and the four allegorical depictions of the continents on the walls. The surviving but severely damaged paintings by Carlone feature an unusual type of iconography that employs emblems. The decorative programme of paintings clearly drew on Jacob Masen’s Speculum imaginum veritatis occultae. The paintings do not employ existing emblems but, like in the basilica in Svatý Kopeček u Olomouce, informed by Masen’s theory the themes are depicted in an imaginative and original fashion. Although the frescoes by Carlone are not as sophisticated as the paintings in the basilica in Svatý Kopeček, some of the paintings share clear compositional similarities. It cannot be ruled out then that Martin Antonín Lublinský (1636–1690) was the person who came up with the iconographic design for the frescoes in Stará Voda. The painted decorations in the church of St James the Great and St Anne are evidence of Karl II von Liechtenstein-Castelcorn’s high ambitions as a patron and of the cultural and intellectual sophistication of the Olomouc region in the late 17th century. on the Treasury corbels. The architecture and reliefs of the portal, sedilia, corbels of the Treasury and small corbel of the north aisle were strikingly coloured in polychrome. This colourfulness can still be seen in some places, and could serve as a basis for a proposed colour reconstruction.
CS
Dnes devastovaný kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě ve vojenském újezdu Libavá náležel na konci 17. století k nejdůležitějším poutním místům olomoucké diecéze. Za stavbou nového kostela stál v letech 1682–1688 kníže-biskup Karel II. z Liechtentesteinu-Castelcorna (1624–1695), jakožto mecenáš a objednavatel výzdoby. Zásadní podíl na podobě kostela a dekoraci jeho interiérů, jejichž starší podoba je dnes známa pouze z archiválií a fotodokumentace, nesli umělci z oblasti lombardských jezer. Architektonické plány pocházejí od císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally (1629–1702) z Bissone, kamenické a sochařské práce provedl Andrea Aglio (kolem 1650–1698) z Arza, štuky vytvořili Matteo Rezzi a křestním jménem neuvedený člen rodiny Fontanů z Chiassa. Studium malířské výzdoby kostela ve Staré Vodě, které je hlavním námětem článku, obohatilo seznam známých freskařů pracujících v 17. století na Moravě o jméno dalšího ticinského malíře – Giovanniho Carlona (1636–1713) z Rovia, jenž vymaloval centrální fresku na klenbě lodi i čtyři alegorická znázornění kontinentů na jejích stěnách. Dochované, byť značně poničené Carlonovy malby se vyznačují neobvyklou ikonografií s emblematickými prvky. Pro sestavení programu malířské výzdoby byl nepochybně využit vedle jiných spisů traktát Jacoba Masena Speculum Imaginum Veritatis Occultae. Malby ve Staré Vodě patrně nevycházejí z existujících emblémů, nýbrž podobně jako na Svatém Kopečku u Olomouce uchopují se znalostí Masenovy teorie zobrazená témata invenčně a svébytně. I když Carlonovy fresky nedosahují náročnosti programu malířské výzdoby baziliky na Svatém Kopečku, paralely mezi konstrukcí některých maleb jsou evidentní. Nelze proto vyloučit, že rovněž za ikonografií starovodských fresek stál Martin Antonín Lublinský (1636–1690). Malířská výzdoba kostela sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě dokumentuje vysoké ambice Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna v roli mecenáše a potvrzuje vyspělost kulturního a intelektuálního prostředí Olomouce posledních desetiletí 17. století.
Keywords
Journal
Year
Volume
Issue
4
Pages
289-306
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.1920fc73-36b2-4729-9b24-e4340aeafaa7
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.