"Vážený soudruhu prezidente": stížnosti československých občanů adresované prezidentovi republiky v letech 1970-1989

• Authors: Tomáš Vilímek

Title variants

EN

“Dear Comrade President!” : complaints of Czechoslovak citizens addressed to the President of the Republic between 1970 and 1989

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Studie se věnuje doposud opomíjené problematice stížností, které občané Československé socialistické republiky adresovali svému prezidentovi a Kanceláři prezidenta republiky v letech 1970 až 1989. Autor seznamuje s náplní činnosti oddělení stížností prezidentské kanceláře a s tím, jak se tato agenda v období normalizace kvantitativně i kvalitativně vyvíjela, přibližuje sociální, národnostní, regionální a genderovou skladbu pisatelů stížností, jejich motivaci, obvyklá témata a typické jazykové prostředky stížností. S využitím archivních pramenů pak analyzuje nejpočetnější a nejdůležitější problémové okruhy evidovaných podání, které se týkaly bydlení a bytové politiky, sociálního zabezpečení, pracovněprávních vztahů, cestování do zahraničí, školství a studia. Na řadě konkrétních případů ilustruje průběh komunikace mezi stěžovateli, prezidentskou kanceláří a dalšími orgány, které se k jednotlivým záležitostem vyjadřovaly, a poukazuje na chronické společenské problémy, jež se ve stížnostech zrcadlily a které úřady normalizačního režimu nedokázaly efektivně řešit. Ve sledovaném období napsaly prezidentům Ludvíku Svobodovi (1895–1979, ve funkci 1968–1975) a Gustávu Husákovi (1913–1991, ve funkci 1975–1989) více než 323 tisíce stěžovatelů, nejčastěji důchodců a dělníků, kteří žádali o pomoc například kvůli špatným bytovým poměrům a marnému čekání na přidělení bytu, nízké mzdě či vyměřenému důchodu, potížím s pracovním uplatněním či zaměstnavatelem, diskriminaci při povolování cest do zahraničí a vystěhování nebo kvůli nepřijetí dětí ke studiu na střední či vysoké škole. Většina pisatelů přitom prosazovala svůj osobní zájem a k celospolečenské situaci se vyjadřovala pouze tehdy, pokud to s ním nějak souviselo nebo jim to mohlo prospět. Prezidentská kancelář věnovala stížnostem občanů velkou pozornost a v mnoha případech její intervence skutečně pomohla zjednat nápravu. V tomto ohledu mělo podle autora rozhodně smysl psát prezidentovi, byť mnohé prosby zůstaly nevyslyšeny a zejména stížnosti s politickým podtextem i bez odpovědi.

EN

The study focuses on the hitherto neglected issue of complaints that citizens of the Czechoslovak Socialist Republic made to their President and his Office between 1970 and 1989. The author describes the activities of the Complaints Department of the Presidential Office and how the complainants' agenda evolved both quantitatively and qualitatively during the period of normalization. He presents the social, ethnic, regional and gender profile of the authors of the complaints, their motivation, common themes and the typical linguistic means the writers used. Using archival sources, he then analyses the five most numerous and important problem areas of the registered complaints, which concerned: housing and housing policy, social security, labour relations, travel abroad, education and study. He uses specific cases to illustrate the flow of communication between the complainants, the President's Office and other bodies that commented on the issues. Additionally, he highlights the chronic social problems that were mirrored in the complaints and which the authorities of the normalization era regime failed to address effectively. Between 1970 and 1989, more than 323,000 complainants, mostly pensioners and workers, wrote to Presidents Ludvík Svoboda (1895–1979, in office 1968–1975) and Gustáv Husák (1913–1991, in office 1975–1989) asking for help in matters relating to poor housing conditions and their futile wait for an apartment, low wages or pension assessments, difficulties with an employer, discrimination in permitting travel abroad and resettlement, or the non-admission of children to secondary or higher education. Most of the writers asserted their personal interest and commented on the societal issues only if it was related to it or they could benefit from them. The President's Office paid close attention to citizen complaints and in many cases its intervention did indeed help to bring about a redress. In the author's view, it certainly made sense to write to the President in this regard, even though many requests went unheeded and, in particular, complaints with political overtones remained unanswered.

Keywords

CS

Československo; normalizace; stížnosti občanů; Kancelář prezidenta republiky; komunismus; československá společnost; bydlení; sociální zabezpečení; pracovněprávní vztahy; cestování; školství

EN

Czechoslovakia; Czechoslovak normalization; citizen complaints; President's Office; communism; Czechoslovak society; housing; social security; labour relations; travelling; education

Discipline

• HISTORY: HISTORY

• Publisher: Institute of Contemporary History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Soudobé dějiny (Contemporary History)
• Year: 2022
• Volume: 29
• Issue: 1
• Pages: 43-89
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Tomáš Vilímek

• Soudobé dějiny, redakce, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Vlašská 9, 118 40 Praha 1, Czech Republic