PL EN


2013 | 61 | 1 | 5-28
Article title

Dvě literární reprezentace jednoho města : Kutná Hora Mikuláše Dačického z Heslova a Jana Kořínka

Authors
Content
Title variants
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
a2_The literary representation of towns during the early modern age often has a tendency to depict the urban space as a utopian place, a perfectly organized and controlled community. This approach was very close to the heart of Jan Kořínek, who speaks of an idyllic “political garden”, i.e. faultless public administration, and paints a picture of Kutná Hora as a sanctified place and a paragon of Catholicism.
CS
b1_Studie, která se pohybuje na pomezí kulturních dějin a poetiky textu, srovnává dva způsoby literární reprezentace města. Klade si otázku, jak literární texty vytvářejí městský prostor a identitu jeho obyvatel a jak se na tomto procesu podílí specifické literární strategie a dobové literární žánry. Autor se zaměřuje na dvě významná literární díla raněnovověké literatury, jejichž tématem je Kutná Hora, po Praze druhé nejvýznamnější město českých zemí 16. a 17. století. Prvním z nich jsou Paměti (1593-1620) Mikuláše Dačického z Heslova, které jsou městskou kroniku, druhým pak Staré paměti kutnohorské (1675) Jana Kořínka, jež představují směs nejrůznějších žánrů a textových typů s dominující oslavnou tendencí. Slovo „paměti“ v názvu obou děl neodkazuje na osobní vzpomínání, ale na paměť kolektivní. Dačického Paměti jen minimálně zaznamenávají fyzickou podobu města (exteriéry a interiéry, frekventovaněji je zmiňován jen chrám sv. Barbory coby symbol kontinuity městské pospolitosti), nesnaží se prostřednictvím deskripce a obrazného jazyka konstruovat představu ideálního prostoru. Dačického glosy a komentáře se týkají zejména sociálního organismu města (představa uzavřené společnosti potlačující marginální skupiny, cizozemce a jinověrce aj) . Kořínek užívá konceptualistickou barokní literární metodu, píše stylizované, místy parodické, panegyrikon na město, aby ukázal Kutnou Horu jako osobité a zároveň privilegované místo. Slouží mu k tomu rafinovaná rétorická a intertextuální strategie (popisy, resp. tzv. ekfráze interiérů, hra s konvencemi humanistického žánru laus urbis apod.).
CS
b2_Literární reprezentace měst v období raného novověku často směřují ke konstrukci urbánního prostoru jako utopického místa, dokonale organizované a ovládané komunity. Tento přístup byl velmi blízký i Janu Kořínkovi, který hovoří o idylické „politické zahradě“, tedy bezchybné veřejné správě a který vytváří obraz Kutné Hory jako místa posvěceného, vzorově katolického.
a1_On the boundary between cultural history and text poetics, this study compares two methods of literarily representing a town. It raises the question how literary texts create an urban space and the identity of its inhabitants and how specific literary strategies and the literary genres of the period played a role in this process. The author focuses on two important literary works in early modern literature on Kutná Hora, the second most important town in the Czech lands after Prague during the 16th and 17th centuries. The first one is Paměti (1593–1620), a town chronicle by Mikuláš Dačický of Heslov, while the second is Staré paměti kutnohorské (1675) by Jan Kořínek, presenting a combination of highly varied genres and text types, dominated by a celebratory approach. The word Paměti in the title of both works does not refer to personal memoirs but collective memory. Dačický’s Paměti only portrays the physical side of the town to a minimum extent (with exteriors and interiors, while St Barbara’s Church is mentioned more frequently as a symbol of the continuity of the town community), and it does not try to build up any notion of ideal space through description or figurative language. Dačický’s glosses and commentaries relate in particular to the social organism of the town (the idea of a closed society suppressing marginal groups, foreigners, the heterodox and others). Kořínek uses the conceptualistic baroque literary method, writing a stylized, occasionally parodistic panegyric to the town to show Kutná Hora as a distinctive and at the same time a privileged town. For this he uses refined rhetorical and intertextual strategies (e.g. description and “ekphrasis” of interiors, playing with the conventions of the humanist genre laus urbis and the like).
Contributors
unknown
  • Česká literatura, redakce, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.20a0fde4-50f5-4a5f-b659-d33c320ceddc
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.