EN
This paper focuses on the visual context of Neidhart’s Pranks in medieval Bohemia. It draws attention primarily to one of the wall paintings in the House at the Golden Lily on the Malé náměstí (Small Square) in Prague, portraying the popular subject of the Violet Prank (Vielchenschwank). The paper points out references in in texts of Jan Hus and Stanislaus of Znojmo that prove that the comical anecdote about Neidhart’s violet was well known in Prague at the beginning of the fifteenth century. In Hus’s critique of paintings with themes from ‘The Life of Neidhart’ the Prague reformer could have had this story in mind, or even its depiction in the House at the Golden Lily itself. The Prague painting is compared with portrayals of Neidhart’s stories in German-speaking countries. A close look is taken at the galleries of rulers with emblems of various countries that accompany the Vielchenschwank in the Prague paintings. These can be understood as a kind of topology into which the story is inserted, apparently understood in the broader sense as a parable of the frequently deceptive appearance of things that may be handsome on the surface. Attention is also devoted to the recently discovered fragments of wall paintings at Nový hrad in Jimlín that probably portray another of Neidhart’s pranks about a barrel (Faßschwank). The very end of the article deals with the dissemination of Neidhart’s anecdotes in the broader Bohemian context, pointing out the motif of a man dancing with a jug on his head that appears both in a poem by Bohuslav Hasištejnský of Lobkovice and in Neidhart’s portrayals abroad.
CS
Příspěvek se věnuje vizuálním souvislostem Neidhartových švanků ve středověkých Čechách. Především upozorňuje, že jedna z nástěnných maleb v domě U Zlaté lilie na Malém náměstí v Praze představuje vyobrazení oblíbeného švanku o fialce (Vielchenschwank). Poukazuje na zmínky u Jana Husa a Stanislava ze Znojma, které dokazují, že komický Neidhartův příběh s fialkou byl v Praze na počátku 15. století dobře znám. V Husově kritice obrazů s náměty z "Neidhartova života" tak mohl mít pražský reformátor na mysli právě tento příběh, nebo dokonce přímo vyobrazení v domě U Zlaté lilie. Pražské malby článek široce srovnává s vyobrazeními Neidhartových příběhů v německy mluvících zemích. Pozornost přitom věnuje i galerii panovníků se znaky nejrůznějších zemí, které Vielchenschwank na pražských malbách doprovázejí. Ty lze chápat jako jakousi topologii, do níž je příběh, pojímaný patrně v širším smyslu jako podobenství o často falešné podobě zdánlivě hezkých věcí, zasazen. Dále příspěvek upozorňuje na nedávno odhalené fragmenty nástěnných maleb na Novém hradě v Jimlíně, které pravděpodobně představují vyobrazení dalšího neidhartovského švanku o sudu (Faßschwank). Zcela na závěr se článek věnuje širším souvislostem šíření neidhartovských historek v Čechách a ukazuje na motiv muže tancujícího s konvičkou na hlavě. Ten se objevuje jak v jedné z básní Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, tak i na zahraničních neidhartovských vyobrazeních.