CS
Cílem této studie je nabídnout komplexnější pohled na komunismus, než je v české veřejném prostoru obvyklé, a to skrze výklad pojmu kritika na příkladu komunismu, který se sám považoval za radikální formu modernity. Rozlišeny budou tři formy kritiky: 1) kritika konverzní, která se hlásí k hodnotám oficiálního kánonu a pokouší se je interpretovat příznivě pro vykořisťované; komunismus v tomto smyslu promlouvá skrze přísliby kapitalismu; 2) subverze v duchu „hermeneutiky podezření“, která za převládajícími myšlenkami hledá „skutečné” skryté motivace (např. instinkt, vůli k moci, třídní boj) a na tomto základě uskutečňující revoluční zásah; 3) kontroverze v duchu „reflexivní modernizace”, která se odkazuje na nezamýšlené důsledky modernity a politizace soukromého jednání. Komunismus je ukázán jako příklad těchto typů kritiky, které jsou zároveň použity k výkladu „smyslu dějin”.
EN
The aim of this study is to offer a more comprehensive view of communism than is usual in the Czech public arena these days, by means of an exposition of the concept of criticism, using the example of communism itself conceived as radicalized modernity. Three forms of critique are distinguished: 1) Conversion, which refers to the values in the offi cial canon, attempting to interpret them in favour of the unprivileged; communism in this sense thinks through the promises of capitalism. 2) Subversion in the spirit of the „hermeneutics of suspicion“, which seeks the „real“ hidden motive (e.g. instinct, the will to power, class struggle) behind predominant ideas, realizing revolutionary intervention on this basis. 3) Controversy in the spirit of „refl exive modernization“, referring to the unintended consequences of modernity and politicizing private activity. Communism is presented as an example of these forms of criticism, and at the same time the latter are used to interpret its „meaning of history“.