EN
Objectives. The Outcome Rating Scale (ORS) is an ultra-brief self-report scale designed to measure change during psychotherapy. The goal of this study was to test (a) the factor structure of the ORS, (b) the measurement invariance between a clinical and a non-clinical sample, between pre-therapy and post-therapy assessment (within the clinical sample), and between online and paper-and-pencil forms of administration (within the non-clinical sample), (c) concurrent validity with other outcome measures, and (d) sensitivity to therapeutic change. Sample and settings. N = 256 patients, N = 210 non-clinical respondents, and N = 89 students participated in the study. Patients responded to the ORS before and after psychotherapy. Statistical analysis. The factor structure and measurement invariance were tested using confirmatory factor analysis. Concurrent validity and test-retest reliability were assessed using correlational analysis. Sensitivity to change was assessed using the Reliable Change Index and pre-post effect size. Results. The unidimensional structure was supported. The best-fitting model was a partially tau-equivalent model with the first and the fourth items’ loadings fixed to the same value. While only metric invariance was demonstrated between the clinical and non-clinical samples, the ORS demonstrated scalar invariance between pre- and post-therapy assessment and strict invariance between the paper-and-pencil and online forms of administration. Internal consistency, as well as concurrent validity, were satisfactory. The sensitivity to the therapeutic change was adequate. Furthermore, internal consistency and sensitivity to change were increased if the score was computed as a weighted sum of items. Study limitation. The samples were not representative.
CS
Cíle. Outcome Rating Scale (ORS) je velmi krátká sebehodnotící škála určená k měření změn během psychoterapie. Cílem této studie bylo ověřit (a) faktorovou strukturu ORS, (b) in-varianci měření mezi klinickým a neklinickým vzorkem, mezi hodnocením před léčbou a po léčbě (v rámci klinického vzorku) a mezi online a papírovou formou škály (v rámci neklinického vzorku), (c) souběžnou validitu s dalšími nástro-ji na měření výsledku psychoterapie a (d) citli-vost na terapeutickou změnu.Vzorek. Studie se zúčastnilo N = 256 pacientů, N = 210 neklinických respondentů a N = 89 stu-dentů. Pacienti vyplnili ORS před psychoterapií a po ní. Statistická analýza. Faktorová struktura a inva-riance měření byly ověřovány pomocí konfir-mační faktorové analýzy. Souběžná validita a stabilita v čase byly posuzovány pomocí kore-lační analýzy. Citlivost na změnu byla hodnoce-na pomocí indexu spolehlivé změny a velikosti účinku.Výsledky. Byla potvrzena jednodimenzionální struktura škály. Nejvhodnějším modelem byl částečně tau-ekvivalentní model s náboji první a čtvrté položky fixovanými na stejnou hod-notu. Zatímco mezi klinickým a neklinickým vzorkem byla potvrzena pouze metrická inva-riance, mezi hodnocením před a po léčbě škála vykazovala skalární invarianci a mezi online a papírovou formou přísnou invarianci. Vnitřní konzistence i souběžná validita byly uspokoji-vé. Citlivost na změnu psychoterapie byla ade-kvátní. Vnitřní konzistence a citlivost na změnu se zvýšila, pokud byl celkový skór počítán jako vážená suma položek.omezení studie. Vzorky nebyly reprezentativní.