CS
Současné české soukromé právo zpravidla nedostatečně odlišuje tzv. statusové otázky od jiných případných důvodů neplatnosti autonomní regulace obchodních společností. V článku se autoři pokouší i s využitím německé doktríny prokázat, že obsah skupiny statusových otázek je omezený a váže na princip numerus clausus, což je v občanském zákoníku kategorie odlišná od veřejného pořádku. Článek současně poukazuje na to, že je vždy potřeba zkoumat konkrétní okolnosti případu, zejména má-li být aplikován veřejný pořádek, a snaží se popsat možnou obecnou interpretační metodologii.
EN
Current Czech private law generally does not sufficiently distinguish the so-called status norms from other possible grounds for invalidity of autonomous regulation of commercial companies. In the article, the authors attempt to prove, also using German doctrine, that the content of the group of status issues is limited and linked to the numerus clausus principle, which as a category in the Civil Code is different from public order. At the same time, the article points out that it is always necessary to examine the specific circumstances of the case, especially if public order is to be applied, and tries to describe a possible general interpretive methodology.