PL EN


Journal
2013 | LXI | 5 | 422-436
Article title

Schmidtův Karlštejn : Neogotická rekonstrukce středověkého hradu na pozadí doby

Authors
Content
Title variants
EN
Schmidt's Karlštejn : The Neogotic Restoration of a Medieval Castel in Its Historical Context
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
The restoration of mediaeval Karlštejn Castle, done by Friedrich Schmidt and Josef Mocker, two prominent nineteenth-century architects and conservators, cannot be adequately described without taking into account the work’s relation to the contemporary national movements. Discussion of the need to renovate the dilapidated castle, which at the time was viewed as an architectural witness to the era of Emperor Charles IV, took place not just among members of the Central Committee for the Preservation of National Heritage Sites, but also at sessions of the Bohemian Diet and of the Imperial Council in Vienna. Experienced architect and conservator Friedrich Schmidt was then assigned with developing the construction project and he managed to assert a former student of his, Czech-born Josef Mocker, for the position of ‘artistic director of construction’, thus adding a new link to the network of colleagues that Schmidt worked hard to form who were engaged in the renovation of mediaeval buildings in the Habsburg Empire that Schmidt worked hard to form. Correspondence between the two architects clearly reveals that it was Friedrich Schmidt who was most influential in determining the final form of the renovation. Mocker’s ideas, which on some points differed from the opinions of his teacher, could only be fully implemented after Schmidt’s death. Mocker obtained full responsibility and decision-making authority at a time when restoration work on most of the castle buildings had already been completed. It was only then that he was able to assert the use of timber framing in the renovation of the Burgrave’s House (1895-1897), something that had he had considering using already in the reconstruction of the top storey of the Imperial Palace. The influence of Friedrich Schmidt and his architectural artistry on the restoration of Karlštejn (begun in the spring of 1887) was later overshadowed in Czech history by the renown of Josef Mocker, to whom the renovation of the castle is at times inaccurately attributed. The insufficient recognition assigned to the role of the Viennese architect in the castle’s restoration points to a tendency in Czech history to hail the work of Czech over foreign luminaries.
CS
Obnovu středověkého hradu Karlštejna, na níž se podíleli dva významní architekti a památkáři své doby, Friedrich Schmidt a Josef Mocker, nelze dostatečně popsat bez zachycení jejích vazeb k dobovým národně emancipačním hnutím. Debaty o potřebě renovace pustnoucího hradu, který byl tehdy vnímán jako kamenný svědek epochy císaře Karla IV., se odehrávaly nejen v okruhu členů ústřední komise pro zachování památek, ale také na jednáních českého zemského sněmu a vídeňské říšské rady. Vypracováním stavebního projektu byl následně pověřen zkušený architekt a památkář Friedrich Schmidt, který prosadil na místo „uměleckého ředitele stavby“ svého bývalého studenta českého původu Josefa Mockera. Síť spolupracovníků angažovaných na rekonstrukcích středověkých staveb v habsburské monarchii, o jejíž vytvoření Schmidt cíleně usiloval, tím získala další důležitý článek. Z korespondence obou architektů jasně vyplývá, že rozhodující vliv na výslednou obnovu hradu měl právě Friedrich Schmidt. Mockerovy představy, které se v některých otázkách od názorů jeho učitele odlišovaly, mohly být plně uplatněny až po Schmidtově smrti. Plnou zodpovědnost a rozhodovací pravomoci (korigované posudkem odborné komise) však získal Mocker v době, kdy byla obnova většiny hradních budov již dokončena. Až nyní mohl prosadit použití hrázděného zdiva na přeměně purkrabství (1895-1897), o němž patrně uvažoval již při úpravách nejvyššího patra císařského paláce. Působení Friedricha Schmidta a jeho stavitelského umění na rekonstrukci Karlštejna (započaté na jaře roku 1887) bylo později v českém historickém vědomí zastíněno pověstí Josefa Mockera, za jehož dílo bývá přestavba hradu někdy nepřesně vydávána. Nedocenění role vídeňského architekta při obnově hradu naznačuje patrně tendenci českého historického vědomí akcentovat zásluhy domácích vědců a umělců na úkor cizích velikánů.
Keywords
Journal
Year
Volume
LXI
Issue
5
Pages
422-436
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.41d889a2-f5e8-4157-bde4-2b43c3124cf4
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.