CS
Cíle. Porovnat výskyt předpokládané diagnózy ADHD a symptomů ADHD u skupiny pacientek léčených s poruchou příjmu potravy a kontrolní skupiny. Porovnat výskyt jádrových symptomů ADHD v jednotlivých diagnostických subkategoriích PPP. Hypotézy. Ve skupině pacientek léčených s PPP je ve srovnání s kontrolní skupinou vyšší výskyt předpokládané dg. ADHD. Pacientky léčené s PPP budou mít ve srovnání s kontrolní skupinou vyšší zastoupení jádrových symptomů ADHD. Jednotlivé diagnostické subkategorie PPP se mezi sebou liší v zastoupení a typu jádrových symptomů ADHD. Participanti a postup. Výzkumný soubor byl tvořen 133 pacientkami a 93 respondentkami kontrolní skupiny. Byly administrovány dotazníky BAARS-IV a SCOFF. Statistická analýza dat. Data byla zpracována v programech SPSS, verze 22.0 a v jazyce R. Pro srovnání meziskupinových rozdílů byl použit chí-kvadrát test. V případě očekávaných četností menších než 5 byl použit Fisherův exaktní test. K odhadu velikosti bodových rozdílů mezi kontrolní a pacientskou skupinou byla použita vícečetná lineární regrese. Výsledky. Do pásma se zvýšenou pravděpodobností přítomnosti ADHD spadalo 61 (46 %) pacientek s PPP a 22 (24 %) respondentek z kontrolní skupiny. Do pásma s vysokou pravděpodobností přítomnosti dg. ADHD, spadalo 37 (28 %) pacientek a 12 (13 %) respondentek z kontrolní skupiny. Zjištěné rozdíly jsou signifikantní. Porovnání výsledků mezi jednotlivými diagnostickými subkategoriemi PPP poukazuje na signifikantní rozdíly mezi pacientkami s mentální anorexií a mentální bulimií. Prezentované výsledky slouží jako východisko k adaptaci komplexní péče o tyto pacienty. Limity studie. Pro nízký počet pacientů s atypickými formami PPP jsme analyzovali výsledky získané od pacientů s MA a MB.
EN
the incidence of possible diagnose and core symptoms of ADHD between the patient and the control group. The second objective was to compare the incidence and describe the specific manifestation of ADHD core symptoms in individual diagnostic subgroups of eating disorders (ED). Sample and settings. ADHD symptoms were assessed by self and other-report forms of a BAARS questionnaire. 133 ED female patients were diagnosed according to the ICD-10 criteria during admission. The control group consisted of 93 healthy female students. Hypotheses. First, authors expected higher occurrence of ADHD in the group of patients compared to the healthy control group. Second, authors expected that the individual diagnostic subcategories of ED will differ in the occurrence of core ADHD symptoms. And third, we assumed that the result obtained by the selfreport forms of the BAARS will correspond to the other-report forms. Statistical analyses were performed using SPSS Statistic-22 and program R. Authors used chisquared test for group comparison and multiple linear regression. Results. Using self-report questionnaire of current symptoms 61 (46%) of ED patients were detected as likely having ADHD compared to 22 (24%) from a healthy control group, 37 (28%) of ED patients were identified with the high probability of ADHD diagnose compared to 12 (13%) from a healthy control group with significant differences. Comparison of the results between individual diagnostic subcategories of ED points to significant differences between patients with AN and BN. These findings are taken into account in the individualization of the pharmacological and psychotherapeutic approach. Study limitations. Due to a small sample size of atypical forms of anorexia nervosa (AN) and bulimia nervosa (BN) authors had to limit the comparison to the AN and BN diagnostic subgroups.