PL EN


Journal
2019 | 67 | 1-2 | 47-63
Article title

A  bewildering affinity : Japanese traditional building and european modernist architects after World War II

Authors
Content
Title variants
CS
Matoucí spřízněnost : japonské tradiční stavění a evropští modernističtí architekti po druhé světové válce
Languages of publication
EN
Abstracts
EN
Emerging European Modernist architecture in the 1920s and 1930s apparently shared certain principles with Japanese traditional building: The principles and qualities that Modernism strove for — ‘asymmetrical plan’, ‘flexibility of the interior space’, ‘modularity,’ ‘naked materials,’ seemed to have existed in Japan for hundreds of years. Writers such as Tetsurō Yoshida in The Japanese House and Garden, published 1935 in German, emphasised these similarities and presented the Japanese tradition in a distinctly Modernist manner. After World War II as Modernism became dominant in the West Japanese traditional building became a prominent and lively subject of the architectural discourse. We can follow this in the architectural press, which is also the main source of the research presented here. The wave of interest culminated between the mid-1950s and the early 1960s. But why exactly was Japan so attractive for European architects at this particular time? Were Japanese traditional principles an object of a purposeful misreading? And, more generally, what significance did this encounter have for Modern architecture in the West? The essay first brings an introduction to the phenomenon and pinpoints the important moments in its development. It then looks closer at the way European architects interpreted Japan and its relationship to the current development of Modern architecture, namely on the ambiguous role of history in this discourse. Within a broader comparison of concurrent ideas on Japan, the main focus is on the writings of Erwin A. Gutkind, Walter Gropiu s, and Bernard Rudofsky. Finally, the essay suggests an interpretation: Did the Japanese tradition serve as a ‘prosthetic history’ of Modernism?
CS
Modernistická architektura, která se vyvíjela ve dvacátých a třicátých letech v Evropě, zjevně sdílela některé principy s japonským tradičním stavěním. Principy a vlastnosti, o něž modernisté usilovali — například „asymetrický půdorys“, „flexibilita vnitřního prostoru“, „modularita“, „obnažené materiály“ — se zdály v japonské tradici přítomné už po staletí. Autoři, jako například japonský architekt Tetsurō Yoshida v publikaci Das Japanische Wohnhaus (1935), vydané v Německu, tyto podobnosti zdůrazňovali a japonskou tradici prezentovali vyhraněně modernistickým způsobem. Po druhé světové válce, když se modernismus na Západě stal dominantním proudem, se japonské tradiční stavění stalo živě diskutovaným tématem architektonické debaty. Sledovat to můžeme v architektonickém tisku, z jehož zkoumání vychází i tento článek. Tato vlna zájmu kulminovala mezi polovinou padesátých a začátkem šedesátých let. Ale proč přesně bylo Japonsko v tomto období tak přitažlivé pro evropské architekty? Byly japonské tradiční principy předmětem záměrné desinterpretace? A obecněji vzato, jaký byl vůbec význam tohoto setkání pro moderní architekturu na Západě? Tento článek nejprve nabízí úvod do tématu a zastavuje se u několika důležitých momentů v jeho vývoji. Následuje bližší pohled na to, jak evropští architekti Japonsko interpretovali ve vztahu k soudobé architektuře, zejména pak na dvouznačnou roli historie v této debatě. V rámci širšího srovnání se článek zaměřuje hlavně na texty Waltera Gropiuse, Erwina Gutkinda a Bernharda Rudofskyho. Na konec článek nabízí vlastní interpretaci: posloužilo Japonsko jako „protetická historie“ moderního hnutí?
Journal
Year
Volume
67
Issue
1-2
Pages
47-63
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.497c6200-f30e-42fe-b683-3e511e976c3b
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.