PL EN


Journal
2013 | LXI | 1 | 33-56
Article title

Kolektivní domy a sociální politika českých průmyslových podniků v letech 1939-1953

Authors
Content
Title variants
EN
Collective Houses and the Social Policy of Czech Industrial Enterprises in 1939–1953
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
Right after the Second World War, two collective houses were built in the industrial towns of Litvínov and Zlín in what was then Czechoslovakia. Each building provided housing for families, a central dining hall, a nursery school, and a wide array of cultural and social services, all under just one roof. The architectural precursors of these two buildings were found in the USSR, Swedenand France, but the Czech koldomy (collective houses) originated independently of their counterparts abroad. They drew on sociological concepts of industrial towns developed by the management of the Baťa shoemaking enterprise in Zlín during the Nazi occupation. Inspired by German industrial sociology, the Baťa Company were looking at that time for ways in which to maintain social solidarity, stability, and the moral profile of its employees. The company’s management concluded that collective houses would be better than the garden city model of housing at generating social solidarity. This form of construction was well suited to the country’s new political-economic direction after 1945, which combined elements of capitalism, corporatism, and state socialism, and left industrial enterprises a certain degree of freedom in the area of social policy. The management of the national chemical enterprise Stalin Works wanted the construction of collective housing in Litvínov to signal the humanistic dimension of industrial enterprises in the socialist state. The rapid industrialisation of Czechoslovakia after 1948 ultimately led to the failure of both buildings. The mass relocation of employees broke down the stability of workplace collectives, and the voluntary emancipation of women through work, expressed in architectural form in both collective buildings, was supplanted by the forced feminisation of the labour force. Collective housing was met with little support even among architects, who found that the social goals of the state could be better fulfilled by cheap prefab housing estates than by the romantically singular collective houses.
CS
Hned po druhé světové válce vznikly v Litvínově a Zlíně, dvou českých průmyslových centrech, dva kolektivní domy. Oba pod jednou střechou spojovaly rodinné bydlení, ústřední jídelny, školky a širokou nabídku kulturních a společenských zařízení. Architektonické předchůdce obou realizací najdeme v SSSR, Švédsku či Francii. České koldomy se ovšem zrodily nezávisle na těchto zahraničních vzorech. Oba čerpaly ze sociologických konceptů průmyslových měst, které vypracoval management zlínského podniku Baťa v krizovém období nacistické okupace. Firma Baťa, inspirovaná německou průmyslovou sociologií, tehdy hledala cesty, jak zajistit sociální soudržnost, stabilitu a mravní profil své zaměstnanecké základny. Vedení podniku usoudilo, že kolektivní domy jsou schopné generovat sociální integritu lépe, než to dokázal model zahradního města. Výstavbě českých koldomů po roce 1945 nahrával nový politicko-ekonomický kurz země, který spojoval prvky kapitalismu, korporativismu a státního socialismu a který průmyslovým koncernům ponechával jistou míru svobody ohledně podob sociální péče. Vedení Stalinových závodů a firmy Baťa chtělo výstavbou koldomů v Litvínově a Zlíně vyjádřit především humanistický rozměr průmyslového podniku v obrozeném státě. Překotná industrializace Československa po roce 1948 vedla nakonec k nezdaru obou realizací. Hromadné přesuny zaměstnanců nabourávaly stabilitu pracovních kolektivů a dobrovolnou pracovní emancipaci žen, architektonicky vyjádřenou v obou koldomech, vystřídala násilná feminizace pracovních týmů. Kolektivní domy nenašly silnou oporu ani u architektů, pro něž sociální cíle státu naplňovala levná prefabrikovaná sídliště lépe, než to dokázaly romantické unikáty koldomů.
Keywords
Journal
Year
Volume
LXI
Issue
1
Pages
33-56
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
author
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.4a3a8a96-220c-45c4-bcef-5584c05584c2
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.