CS
Studie rozlišuje čtyři období ve vývoji Nejedlého historické práce: pozitivistického studenta, filosofujícího historika, levicového „realistu” a „buditele” „socialistického” národa. Podrobným rozborem zdůrazňuje proměnu Nejedlého argumentace v přechodu mezi druhým a třetím obdobím, což je v příspěvku popsáno jako rozchod s vědeckými principy „Gollovy školy”. Toto období je vymezeno Nejedlého pracemi Spor o smysl českých dějin (1913) a Konec liberalismu v dějepisectví (1921), v nichž se Nejedlý opíral o masarykovskou kritiku a svou vlastní interpretaci socialistických myšlenek a liberalismu. K odmítnutí „Gollova dějepisectví” a jeho objektivistických maxim používal termín „historický liberalismus”, který se podle něj zakládá na povrchním „liberalismu” historického vědění. Ukazuje se nicméně, že Nejedlý nebyl ani ve třetím, ani ve čtvrtém období marxistou v tom smyslu, jak byl termín v jeho době chápán, ale spíše pozdním socialisticky orientovaným národním „buditelem”.
EN
This study distinguishes four stages in the development of Nejedlý’s historical work: positivist student, philosophizing historian, left-wing „realist“ and „awakener“ of a „socialist“ nation. It highlights a detailed analysis of Nejedlý’s arguments typifying the transition from the second to the third stage, which is characterized in this paper as a departure from the scientific principles of the „Goll school“. Th is period is typified by Nejedlý’s paper On the Meaning of Czech History (1913) and The End of Liberalism in Historiography (1921), in which Nejedlý bases himself both on Masaryk’s criticism and on his own interpretation of socialist ideas and liberalism. For his rejection of „Goll’s historiography“ and his objectivistic maxims, he devises the term „historical liberalism“, which he believes is supposedly based on the superficial „liberalism“ of historical knowledge. However, it turns out that neither in the third nor the fourth stage of his intellectual development was Nejedlý a Marxist as the term was understood at that time, but rather a belated socialist-oriented national „awakener“.