Architektur als "versteinerte Musik" : Die theoretische Reflexion der Architektur in der deutschen Romantik und bei Bernhard Grueber

• Authors: Věra Laštovičková

Title variants

CS

Architektura jako "zkamenělá hudba" : teoretická reflexe architektury v německé romantice a u Bernharda Gruebera

EN

Architecture as 'Petrified Music' : The Theoretical Reflection of Architecture in German Romanticism and in the Writings of Bernhard Grueber

• Languages of publication: DE

Abstracts

EN

Architecture has been likened to ‘petrified music’ since Antiquity, but the metaphor underwent a profound change around the year 1800. In the aesthetics of German idealism, proportion and order ceased to be the sole measure of beauty and the key to aesthetic appreciation came to lie in the perceiving subject. Rhythm and time, categories associated with temporality, replaced mathematical proportion as the feature seen as linking architecture and music. In German Romanticism, architecture began to be referred to as ‘solidified,’ ‘frozen’ or ‘petrified music’. Architectural theory adopted the paradigm of the natural sciences and sought evidence of the influence of natural processes in art. Architecture thus began to be viewed as though it were of nature itself, the product of various crystallising, magnetic, and other organisational forces, as though it were a living organism and harmonious growth were intrinsic to it. While geometric principles were sought to explain the formation of plants and all living organisms, architecture was compared to regular structures in nature such as stalactites and crystals. The term ‘organic’ building established itself in architectural discourse. The metaphor of ‘frozen’ or ‘petrified’ music can be found in the work of a number of German theorists during the nineteenth century. But clearly none of them developed the simile as vividly as Bernhard Grueber (1806–1882), a professor of architecture at the Academy of Fine Arts in Prague. In his essays he treated architecture as a living organism that is subordinate to the laws and dynamics of natural process. In his writings we encounter many of the ideas that can be found in Modernist thoughts around the year 1900.

CS

Přirovnání architektury ke zkamenělé hudbě je starověkého původu, kolem roku 1800 však tato metafora prošla zásadní proměnou. V estetice německého idealismu přestaly být proporce a řád jediným měřítkem krásy a v estetickém soudu se stal rozhodující sám poznávající subjekt. Za spojující znak architektury a hudby už pak nebyla považována matematická proporčnost, nýbrž rytmus a čas - kategorie spojené s dějinností. V německé romantice se tehdy objevilo připodobnění architektury ke „ztuhlé“, „zmrzlé“ či „zkamenělé“ hudbě. Teorie architektury přijala paradigma přírodních věd a začala v umění hledat působení přírodních procesů. Architektura tak začala být nazírána, jako by byla přírodou samou, ve které působí různé krystalizační, magnetické a jiné organizující síly, jako by byla živým organismem, kterému je vlastní harmonický růst. Zatímco byla v utváření rostlin a všech živých organismů shledávána geometrická zákonitost, byla architektura přirovnávána k pravidelným přírodním útvarům, jako jsou krápníky či krystaly. V architektonickém diskurzu se zabydlel výraz „organická“ stavba. Metafora „zmrzlé“ či „zkamenělé hudby“ se v průběhu 19. století objevuje u řady německých teoretiků. Žádný z nich ji však zřejmě nerozvedl do tak barvitého obrazu jako Bernhard Grueber (1806–1882), profesor architektury na pražské Akademii výtvarných umění. Ten ve svých odborných pojednáních nazírá architekturu jako živoucí organismus, podřízený zákonitým a zároveň dynamickým přírodním procesům. V jeho textech tak nalezneme řadu myšlenek, se kterými se setkáváme v úvahách modernistů kolem roku 1900.

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2014
• Volume: LXII
• Issue: 5
• Pages: 439-453
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Věra Laštovičková

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic