PL EN


2017 | 156 | 12 | 1060-1071
Article title

Prosincová ústava v komparativním kontextu vývoje ústavnosti v Evropě

Authors
Content
Title variants
EN
December Constitution in the comparative context of the European constitutionality
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
The Constitution of the Habsburgian Monarchy from December 1867 (s.c. Constitution of December) is a document of constitutional signification. This document marks on of the most significant steps in the aftermath of the revolutional year of 1848, which brought the Austro-Hungarian Monarchy closer to constitutional Monarchy. The Constitution of December is also historically staying in comparison with other constitutional documents monarchies influenced by the constitutional documents of the English, American and French Revolutions. The Constitution of December is historically considered to be one of the elements of the newly emerging bipartial Austro-Hungarian federal state. From the perspective of the comparative analysis, what needs to be highlighted is foremost the fact of the liberalisation of the central power of the Austrian Monarchy by way of strenghtening the role of the Parliament and legislative power. The December Consitution was not a single legal document, it comprised of a group of a number of constitutional acts. Such a form, from the perspective of statutory law represents one of the models of the separation of powers (tripartial model) and the installation of new political rights. The limitation of the power of the monarch is connected with the construction of governmental form of executive power (cabinet), bicameral model of the parliamentary system, constitutional immunity of the deputies and independence of the judges. The Constitution of December (1867) has been valid untill the End of the Austro-Hungarian federal state.Without a doubt, we can conclude that this constitutional system also had some influence on the constitution of the Czechoslovakia (1920).
CS
Prosincová ústava z roku 1867 byla jedním z řady dokumentů ústavního charakteru, které po revolučním roce 1848 znamenaly cestu tehdejší rakousko-uherské monarchie ke konstituční monarchii. Byla též v řadě konstitucionalizace monarchických totalitárních systémů v Evropě, tak jak je ovlivnily revoluce anglická, americká a francouzská, jakož i vývoj dalších (například skandinávských) konstitučních monarchií. Prosincová ústava je historicky spojována především se vznikem dualistního rakousko-uherského soustátí jako federace velmi decentralizovaného typu.V ústavně komparativním pohledu však její význam vyniká především jako liberalizace systému monarchické moci zvýšením role parlamentu, a tudíž moci zákonodárné. Prosincová ústava nebyla jednolitým dokumentem, ale představovala z hlediska formálního vydání celé řady zákonů. Tyto zákony z pohledu ústavněprávního upravují určitý systém dělby moci tripartitního charakteru a úpravu (zavedení některých nových) politických práv. Určité omezení moci panovníka bylo spojeno se zavedením kabinetní formy vlády, bikamerálního modelu parlamentarismu, poslanecké imunity a nezávislosti soudcovské. Prosincová ústava (1867) platila až do zániku monarchie a nepochybně se v některých svých konstrukčních rysech projevila i v textu Ústavy Republiky Československé z roku 1920.
Contributors
author
  • Právník, redakce, Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i., Národní 18, 116 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.56a07d73-4578-4cbe-b9f5-fe0e86ec6e2e
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.