Bakchus, nebo vinař? : Ikonografie iniciály s plonahým mužem v Mater verborum

• Authors: Jiří Sobek

Title variants

EN

Bacchus or Vintner: : The Iconography of an Initial in Mater verborum Featuring the Semi-Nude Figure of a Man

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Esej se zabývá ikonografií iniciály „Y“ na foliu 191r ve známém etymologickém slovníku Mater verborum, jinak též Glossa Salomonis, z Národního muzea v Praze (X A 11). Lexikon se datuje do doby kolem roku 1240 či do doby pozdější. Ve zmíněné iluminaci spatřujeme na levé vidlici litery Y sedící opici, pojídající kus ovoce, a na protilehlé pravé vidlici polonahého mladého muže. Ten sbírá do košíku hrozny vinné révy s veselým výrazem ve tváři. Bádání od počátku 19. století až dodnes přisuzovalo této scéně různou symboliku. V osmdesátých letech minulého století se objevil názor, že postava nahého mládence představuje Bakcha pro jeho nahotu a celkově antikizující ztvárnění a opice zase satyra, jenž ho doprovází. Tuto hypotézu navíc podporovaly krátké zmínky o Bakchovi na foliu 15v a o satyrovi na foliu 153v. Většina badatelů se však s touto domněnkou neztotožnila. V současné době lze vysledovat dva základní názorové proudy. První spatřuje ve zmíněné mužské postavě vinaře zobrazeného při sklizni a druhý symbolické ztvárnění blaženého člověka, který již dosáhl spasení a ráje. Zvířecí figura zastupuje ďábla. Při analýze textu, jenž tuto iluminaci doprovází, jsem vyšel z výňatku ze staršího antického spisu, který je tradičně připisován Pythagorovi ze Samu ze 6. století př. n. l. Jde o podobenství, kde „Y“ ztvárňuje křižovatku v lidském životě, kdy se jedinec musí rozhodnout mezi dvěma cestami. Cesta ctnosti je strmější a těžší, ale končí blažeností. Ta druhá, cesta neřesti a hříchu, je o poznání snazší a příjemnější, leč končí zatracením a peklem. Tuto parabolu převzal Isidor Sevillský do své první knihy Etymologií, a odtud byla opsána do našeho lexikonu, buď přímo, či z již jiného staršího opisu Salomonova glosáře. K Isidorově dílu, jakožto ke zdrojovému textu, odkazuje navíc i jeho jméno, napsané přímo nad iniciálou, jako k jasnému vodítku pro budoucí recipienty kodexu. Zmíněný text naprosto koresponduje s daným vyobrazením a zřetelně z nějho vyplývá, že scéna neukazuje ani Bakcha ani vinaře při sklizni, nýbrž blaženého člověka, jenž dosáhl ráje.

EN

This essay explores the iconography of the initial ‘Y’ on folio 191r in the well-known etymological dictionary Mater verborum, also called Glossa Salomonis, housed in the Library of the National Museum in Prague (X A 11). The dictionary originated around the year 1240 or later. On the left prong of the letter Y in the illumination is a monkey eating a piece of fruit, and on the opposite prong to the right a semi-nude young man with a joyful expression on his face as he gathers grapes from the vine. Since the early nineteenth century, researchers have attributed various symbolic meanings to this scene. An opinion that surfaced in the 1980s is that the figure, given his nudity and Classical appearance, represents Bacchus and the monkey the satyr often found in his company. This hypothesis is further supported by brief mentions of Bacchus on folio 15v and of the satyr on folio 153v. However, most researchers were unreceptive to this view. Currently, two theories prevail. The first identifies the male figure as a vintner portrayed in the act of harvesting his grapes, and the second as the symbolic depiction of a man in bliss upon attaining Salvation and entering Paradise. The animal figure represents the devil. The author of this essay analysed the text that accompanies this illumination in comparison to an excerpt from an earlier, Classical text that is traditionally attributed to Pythagoras of Samos from the sixth century BCE. That text is a parable in which ‘Y represents the crossroads in an individual’s life, when he or she must make a choice between two roads to follow. The road of virtue is steeper and more difficult, but it leads to beatitude. The road of vice and sin is appreciably easier and more enjoyable, but it is the road to perdition and hell. Isidore of Seville included this parable in Etymologiae, the first book he wrote on this subject, and from there it was transcribed into the dictionary, either directly or via another, earlier transcription of Glossa Salomonis. The fact that Isidore’s name is written directly above the initial, as a clear guideline for any future readers, also points to Isidore’s book as the source of this text, which corresponds perfectly with the image in question and clearly indicates that the scene depicts neither Bacchus nor a vintner harvesting grapes but a blissful man who has just entered Paradise.

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2013
• Volume: LXI
• Issue: 5
• Pages: 444-446
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Jiří Sobek

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic