PL EN


2017 | 61 | 2 | 109-127
Article title

Stereotypy a morální legitimizace sociální stratifikace

Content
Title variants
EN
Stereotypes and moral legitimization of social stratification
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
a1_Objectives. This study has two goals. Firstly, it offers a theory according to which towards the main functions of stereotypes pertain explanation and moral justification of the places different social categories occupy in social hierarchy. The content of stereotypes is therefore a priori determined by the content of some moral norms. Attention was paid to the meritocratic norm. Secondly, it informs about results of the research in which some hypotheses derived from the theory were tested. Hypotheses. Two main hypotheses were derived and tested: (1) Respondents will infer abilities and industriousness of typical members of the categories. (2) In the case of status inconsistency, abilities and industriousness which will be ascribed to members of a category will be in accordance with the prestige of the category, not with its wealth. Sample and settings. One sample of adult respondents (N=642) rated prestige and wealth of typical members of 65 different social categories. A different sample (N=269) rated their abilities and indoustriousness. Respondents were from 196 different Czech cities and villages. The sample of categories consisted of clusters of 40 professional, 10 ethnic and 15 other categories. Statistical analyses. The reliabilities of scales were assessed by the means of Intraclass Coeficients of Correlation (ICC), the hypotheses were tested by means of correlation analyses. Results. The results for all three clusters of categories are very similar and show that the higher the status of a category, the higher intelligence and industriousness ascribed to its members are (global r=0.798). The analysis of partial correlation furthermore show that abilities and industriousness correlate strongly and positively with prestige (pr=0.725), not with wealth (pr=0.208) of categories. Study limitation. The results of the study lead also to the finding, that for future studies it would be probably better to construe prestige and intelligence (abilities) as multidimensional than as unidimensional, as they were in the present study.
CS
a1_Cíle. Práce má dva cíle. Prvním z nich je předložení teorie, podle níž ke klíčovým funkcím stereotypů patří vysvětlení a morální ospravedlnění umístění různých sociálních kategorií v sociální hierarchii. Obsah stereotypů je proto a priori určen obsahem morálních norem. Pozornost byla věnována meritokratické normě. Druhým cílem je seznámení s výsledky empirického testu několika hypotéz vyvozených z této teorie. Hypotézy. Byly vyvozeny a testovány dvě hlavní hypotézy: (1) Respondenti budou ze statusu různých sociálních kategorií usuzovat na schopnosti a pracovitost jejich typických příslušníků. (2) V případě statusové inkonzistence budou příslušníkům určité kategorie přípsány schopnosti a pracovitost, které budou v souladu s prestiží této kategorie, nikoli s jejím bohatstvím. Soubor a podmínky. Jeden soubor dospělých respondentů (N = 642) posuzoval prestiž a bohatství typických příslušníků 65 různých sociálních kategorií, jiný soubor (N = 269) posuzoval jejich inteligenci a pracovitost. Respondenti pocházeli ze 196 různých českých obcí. Posuzováno bylo 40 profesních, 10 etnických a 15 dalších sociálních kategorií. Statistické analýzy. K analýze reliabilit škál byly použity vnitrotřídní koeficienty korelace (ICC), k testu hypotéz byly použity korelační analýzy. Výsledky. Výsledky. Výsledky ukazují, že pro všechny tři třídy kategorií platí, že čím vyšší má kategorie status, tím vyšší schopnosti a pracovitost jsou jejím typickým představitelům připisovány (celkové r = 0,798). Dále se ukázalo, že při statistické kontrole korelují připisované schopnosti a pracovitost silně a kladně s prestiží (pr = 0,725), nikoli s bohatstvím kategorií (pr = -0,208). Omezení. Výsledky výzkumu vedou dále ke zjištění, že konstrukty prestiže a schopností, které byly operacionalizovány jako konstrukty undimenzionální, by bylo v dalších studiích patrně vhodnější operacionalizovat jako konstrukty multidimenzionální.
Year
Volume
61
Issue
2
Pages
109-127
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic
  • Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic
  • Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic
  • Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic
  • Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.5cb369d0-f4d6-4ab7-9964-1a8c1ec91b27
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.