PL EN


2019 | 56 | 1 | 8-53
Article title

T. G. M. - prezident hudbou obklopený

Authors
Content
Title variants
EN
T. G. M. - a president surrounded by music
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
The personality of the first President of Czechoslovakia, Tomáš Garrigue Masaryk, seen in the light of his relation to music and musical life represents a topic that has so far received only fragmentary scholarly attention, which makes it a suitable subject for team-based interdisciplinary research. The present paper, which is an initial attempt at a comprehensive survey, is based on both the academic output of historians specialising in T. G. Masaryk’s life and work, and the existing narrowly focused musicological findings. The Introduction sums up the information gathered earlier by Bedřich Bělohlávek in his book Masaryk a hudba (“Masaryk and Music”, Prague 1936), i.e., the data related to Masaryk’s music education, his relation to music and arts in general, the role of his wife, Charlotte (a professional pianist), family music-making, etc. While Bělohlávek’s focus was on Masaryk as a citizen, this paper lays emphasis on Masaryk as the President. The opening section deals with the development of research in this field and its historically changing conditions (the Second World War, the Communist era of 1948–1989). It was also thanks to Masaryk that music became an important vehicle for the presentation of the young republic abroad. Suffice it to mention his support for the young generation of composers (e.g., Anatol Provazník, Alois Hába and Bohuslav Martinů), as well as talented up-and-coming performers (Jarmila Novotná, Rudolf Firkušný), and his respect for the older generation (Josef Suk, Leoš Janáček); this section also focuses on his attitude to Czechoslovakia’s German-speaking music scene. Extensive attention is paid to Masaryk’s attitude to the Smetana/Dvořák tradition, as well as his reflections on the works of Richard Wagner, Ludwig van Beethoven and other major composers. The paper also mentions the occasional critical voices raised against Masaryk (e.g., by Vítězslav Novák or Richard Kubla). Adequate space is reserved for an outline of the approach to music life taken by the Office of the President. Its tasks included the organisation of music productions at Prague Castle and other residences used by Masaryk, as well as handling correspondence, requests for official audiences and patronage of events, offers of honorary membership and music projects, requests for financial support, etc. The final section of the paper outlines options for further research, including another area that has not been studied so far: namely the category of compositions, extensive in terms of both quantity and content, on the theme of T. G. Masaryk. This is duly characterised as “T. G. Masaryk’s second life in music.” The paper presents multiple examples documenting that Masaryk’s relevance to the development of the Czech music scene was greater than had been thought.
CS
Osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeho vztahů k hudbě a hudebnímu dění představuje téma dosud zpracované pouze torzovitě a vhodné pro teamový interdisciplinární výzkum. Studie je pokusem o první komplexní pohled a navazuje jak na výstupy historiků zabývajících se životem a dílem T. G. Masaryka, tak i na dílčí úzce zaměřené muzikologické výstupy. Úvod shrnuje to, co již představil Bedřich Bělohlávek ve své knize Masaryk a hudba (Praha 1936), tj. přiblížení hudebního vzdělání, jeho vztah k hudbě a umění vůbec, činnost manželky Charlotty (profesionální klavíristka), pěstování hudby v rodině apod. Jestliže se Bělohlávek soustředil hlavně na Masaryka-občana, tak studie klade hlavní důraz na Masaryka-prezidenta. Úvod studie patří vývoji stavu bádání a proměnám podmínek pro jeho výzkum (2. světová válka, socialistické období 1948–1989). Hudba se i díky Masarykovi stala jednou z důležitých cest prezentace mladé republiky v zahraničí. Zde stačí uvést jeho podporu mladé skladatelské generace (např. Anatol Provazník, Alois Hába, Bohuslav Martinů), ale i slibných interpretačních talentů (např. Jarmila Novotná, Rudolf Firkušný) a úctu ke starší skladatelské generaci (např. Josef Suk, Leoš Janáček), zmapován je i vztah k německojazyčné hudební scéně v Československu. Velký prostor má přiblížení Masarykova vztahu ke smetanovské a dvořákovské tradici, k reflexi děl Richarda Wagnera, Ludwiga van Beethovena a dalších velikánů. Studie přibližuje také kritické hlasy, které se příležitostně ozvaly proti Masarykovi (např. Vítězslav Novák, Richard Kubla). Velký prostor dostal nástin toho, jakým způsobem Kancelář prezidenta republiky přistupovala k hudebnímu dění. Patří sem organizace hudebního života na Pražském hradě a v dalších místech Masarykova pobytu, vyřizování korespondence, žádostí o audience a protektoráty nad akcemi, nabídky čestného členství a hudebních produkcí, žádosti o finanční podporu apod. Závěr studie přináší nástin cest dalšího výzkumu a naznačuje jiné velké – dosud nezpracované – téma: kvantitativně a obsahově rozsáhlou skupinu skladeb na téma T. G. Masaryk. Zde je na místě užít spojení „druhý život T. G. Masaryka v hudbě“. Studie na mnoha příkladech dokazuje, že Masarykův význam pro vývoj české hudební scény byl větší, než jak se dosud jevil.
Keywords
Year
Volume
56
Issue
1
Pages
8-53
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
author
  • Hudební věda, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.6018c285-cb74-42a0-8aa0-674fc3f8c258
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.