PL EN


Journal
2016 | LXIV | 1 | 2-18
Article title

Against the Affectless Iconology of Modern Art

Content
Title variants
CS
Proti bezemoční ikonologii moderního umění
Languages of publication
EN
Abstracts
EN
The affectivity of works of art and the affective response to them remain a difficult subject for art history and theory. Among the key issues for art history and theory are questions such as: What constitutes the affectivity of the image? What role has the beholder´s affective response in the experience of a painting or sculpture, and how is the affective dimension activated in the hermeneutical act of viewing and understanding? And, finally, how is the emotional effect of the art work to be related to the causal account of its making, or, what is the place of affective response in the interpretation of a work of art? The essay focuses on these issues by considering a few micro case studies through the prism of the emerging theory of affective response to images. The essay is written as an extended argument against some recent ‘turn against affect’ views in art history and theory and against ‘affectless iconology’ – an interpretive practice which overlooks the affectivity of the work of art and/or denies it any place in the interpretation. The case studies, all concerned with figural work made in the period 1910–1912, analyse several distinct scenarios of relation between the affective response and the meaning (or intention) of the work in question. They demonstrate how literary and other cultural associations the works possess are grounded in and/or are accessible through the beholder’s affective response in multiple ways.
CS
Afektivita uměleckých děl a emoční reakce na ně zůstávají obtížným tématem pro dějiny a teorii umění. K hlavním problémům pro dějiny a teorii umění patří otázky jako: Co utváří afektivitu obrazu? Jakou roli má emoční odezva diváka při zážitku z obrazu nebo sochy a jak se aktivuje emoční stránka při hermeneutickém aktu pozorování a porozumění? A konečně, jak má být dán do souvislosti emocionální účinek uměleckého díla s kauzálním výkladem jeho tvorby, nebo jaké je místo emoční odezvy při interpretaci uměleckého díla? Esej se zaměřuje na tyto otázky a zkoumá několik menších případových studií prizmatem nově vznikající teorie emoční odezvy na obrazy. Esej je zamýšlen jako rozsáhlá polemika s některými nedávnými stanovisky dějin a teorie umění vyznačujícími se „obratem proti afektu“ a s „bezemoční ikonologií“ – s interpretační praxí, která přehlíží afektivitu uměleckého díla a/nebo popírá její místo při interpretaci. Případové studie zabývající se figurálními díly vytvořenými v letech 1910–1912 analyzují několik odlišných scénářů vztahu mezi emoční odezvou a významem (nebo záměrem) dotyčných děl. Ukazují, jak jsou literární a jiné kulturní asociace, s díly spojené různými způsoby, založené na emoční odezvě diváka a/nebo přístupné jejím prostřednictvím.
Keywords
Journal
Year
Volume
Issue
1
Pages
2-18
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.61cc7729-ebc2-490c-aad2-ed455756c06f
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.