PL EN


2018 | 157 | 2 | 89-114
Article title

Actes de gouvernement v soudobém francouzském právu : kompromis mezi soudním přezkumem a politikou

Authors
Content
Title variants
EN
Actes de gouvernement in Contemporary French Law : A compromise between judicial review and politics
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
Although the recent decades have been marked by the mass expansion of judicial review in the Western world, there are countries where judicial review is still subject to political limits. Surprisingly enough, these countries include those where the contemporary models of judicial review originate. This is true about France whose notion of "actes de gouvernment" is probably the msot famous example of the political limits of judicial review in continental Europea. The notion developed in the case-law of Conseil d'Etat as an expression of its self-restraint with respect to highly politicized issues (such as coping with the Napoleonic past or the colonial expansion) in the 1st half of the 19th century. Substantially redefined in 1875 (departure from the raison d'Etat principle as its principal justification), the notion has been the integral part of the French public law ever since. Nearly 200 years since its inception, the notion still retains its vitality although regularly predicted to disappear act criticized as anachronism incompatible iwth the rule of law principles. Even though explained in several ways, the notion seems to imply non-justiciability of the acts which it covers indeed.
CS
Ač v minulých desetiletích došlo v západním světě k masivnímu nárůstu soudního přezkumu, existují země, kde je soudní přezkum stále omezen politickými limity. Dost překvapivě jsou mezi těmito zeměmi i ty, kde mají svůj původ soudobé modely soudního přezkumu. To je i případ Francie, jejíž koncept actes de gouvernement je zřejmě nejznámějším příkladem politických limitů soudního přezkumu v kontinentální Evropě. Koncept se vyvinul v 1. polovině 19. století v judikatuře Conseil d'Etat jako projev její sebezdrženlivosti ve vztahu k vysoce politizovaným problémům (např. vyrovnání se s napoleonskou minulostí nebo koloniální expanze). Po zásadní redefinici z roku 1875 (ústup od raison d'Etat jako jejího hlavního ospravedlnění) je koncept od té doby integrální součástí francouzského veřejného práva. Téměř 200 let od svého vzniku si koncept zachovává svou vitalitu, ač se pravidelně předpovídá, že vyhasne, a je kritizován jako anachronismus neslučitelný s principy právního státu. Ač je vysvětlován různými způsoby, zdá se, že koncept s sebou skutečně nese meritorní nepřezkoumatelnost aktů, na které se vztahuje.
Contributors
author
  • Právník, redakce, Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i., Národní 18, 116 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.6fae763b-f074-4b67-a0f6-93805ff52fd2
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.