Zur Entdeckung eines unausgeführten Loos-Projekts: Wohnung Boskovits I, Frankgasse 1/12 (1921)

• Authors: Andreas Vass

Title variants

CS

Objev nerealizovaného projektu Adolfa Loose. Boskovitsův byt I, Vídeň, Frankgasse 1/12 (1921)

EN

The discovery of an unrealized design by Loos for the Boskovits I apartment at Frankgasse 1/12

• Languages of publication: DE

Abstracts

EN

The reconstruction from drawings in the Adolf Loos Archive of the Albertina of a design by Loos (which was never in fact realised) for the Boskovits I apartment shows that in Loos’s draft drawings and sketches (which often give a rudimentary impression), complex, precise, and stringent ideas can be identified. The discovery sheds fresh light on his group of works influenced by Classicism between 1917 and 1922, which has not so far been researched to any great extent. The two sheets of paper (ALA 672 and 340) show ground plans, sections, and details for the conversion of a suite of rooms consisting of two drawing rooms and a spacious study. The overall ground plan on a scale of 1:50 with the corresponding sectional views make possible a clear identification with the apartment of the banker Friedrich Boskovits, who probably moved into it around 1908. Boskovits later had alterations made both to the structure and furnishings of the part of the apartment looking onto the yard which is shown in the drawings. As a result of a detailed survey of the building carried out in several stages between 2013 and 2019, this conversion could be identified and dated to 1921, and thus separated from earlier and later layers of alterations to these rooms. Thus, in particular, the wall panelling in the former dining room, later ascribed to Loos, is not part of his design. A detailed analysis of the drawings shows that, instead of wooden panelling for the rooms, Loos’ design proposes a lining of stucco and natural stone, similar to that in the music salon in the Strasser House in 1917. However, this was not implemented, any more than were the proposed corrections of the irregularities in the original ground plan, which were essential in order to produce the precise axial connections between rooms in Loos’ conversions of apartments. The highlight of the enfilade was to have been the dining room, with two Ionic colonnades bearing an architrave with a relief. In this way a prostyle-like raised seating area would have been created on the window side, which was probably intended to fulfil the role of a smoking room in a very limited space. The colonnade on the opposite side was intended to surround a chimney, which, like the plaster pillars in the corners of the square framed by the orders of columns, was removed during the alterations made to the apartment in 1927.

CS

Rekonstrukce nerealizovaného Loosova návrhu prvního Boskovitsova bytu podle kreseb uložených v Archivu Adolfa Loose v Albertině dokazuje, že v Loosových často elementárně působících kresebných návrzích a náčrtech lze sledovat komplexní, precizní a přesvědčivé úvahy. Objev vnáší světlo do málo prozkoumané klasicizující skupiny návrhů z let 1917–1922. Dva listy (ALA 672 a 340) ukazují v půdorysech, řezech a detailech přestavbu propojených místností, dvou salonů a prostorného kabinetu. Celkový půdorys v měřítku 1:50 s připojenými řezopohledy lze jednoznačně přiřadit k bytu bankéře Friedricha Boskovitse, jenž se do něj přestěhoval pravděpodobně kolem roku 1908. Zobrazenou část bytu obrácenou do dvora nechal Boskovits později stavebně upravit a nově zařídit. Díky podrobnému stavebnímu průzkumu provedenému ve více etapách mezi lety 2013–2019 mohly být tyto změny identifikovány, datovány do roku 1921, a tím i odlišeny od dřívějších a následujících vrstev přestaveb v těchto místnostech. Přestavba z roku 1921 v některých již nedochovaných stavebních dílech a v pojetí enfilády vykazuje podobnosti s Loosovým návrhem, ale zároveň i nápadné rozdíly. Zejména Loosovi později připisované dřevěné obložení stěn v bývalé jídelně není součástí jeho návrhu. Podrobná analýza kreseb ukazuje, že namísto dřevěného obkladu pro tyto místnosti Loos navrhl úpravu ve štuku a přírodním kameni, podobně jako v hudebním salonku Strasserova domu (1917). Nebyla vůbec provedena, tak jako navrhované opravy nepravidelností půdorysu z gründerského období, které v Loosových bytových přestavbách byly nezbytné k vytvoření precizních axiálních prostorových vztahů. Vrcholem enfilády měla být jídelna se dvěma iónskými kolonádami, které nesly po obvodu obíhající architráv s reliéfem s motivy bakchantek. Na straně u okna tak bylo vytvořeno vyvýšené místo k posezení podobné prostylu, které pravděpodobně v tomto nejtěsnějším prostoru plnilo funkci pánského salonku. Kolonáda u stěny měla rámovat krb, který byl v roce 1927 odstraněn při přestavbě bytu zároveň se sádrovými pilíři v rozích prostoru ohraničeného sloupovými řády.

Keywords

EN

art; Adolf Loos; project

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2020
• Volume: 68
• Issue: 3
• Pages: 290-300
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Andreas Vass

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic