The social scope of Bohumil Kubišta’s Cubism in Habsburg Prague

• Authors: Eleanor Moseman

Title variants

CS

Sociální rozměr kubismu Bohumila Kubišty v habsburské Praze

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

Bohumil Kubišta is known for his expressionist, cuboexpressionist, and cubist paintings made between 1904 and 1918. While he employed traditional 19th-century genres, the nature and tone of these works reveal modern problems of social dynamics in a divisive and imperial present. Attending to the resonance in his writings with early 20th-century imperial problems of class tensions and ethnic division reveals how Kubišta adapted cubism to suit his own intellectual and artistic agenda. For Kubišta, the search for visual means to represent invisible spiritual qualities led to exploration of cubism to evoke this intangible but crucial marker of the modern social condition. Representation of the modern spirit by employing cubist form is manifest in his military canvases. Kubišta came to identify with his role in the Habsburg military. As his correspondence and cubist military portraits indicate, Kubišta the imperial officer saw himself as an artistic outsider, a status that allowed him considerable intellectual and artistic freedom. Kubišta’s writings produced during the years of military service closely echo leftist ideas prevelant in public discourse stemming from Marx and Engels’s Communist Manifesto. His texts also reflect his knowledge of the Vienna School of Art History’s ascription of form and content to the particular ethos of a given culture. These connections can be detected in his art, which reveals his attention to the complicated fabric of industrialization, class and ethnic conflict, imperial hegemony, art-world cacophony, and the conditions of women’s labor. Kubišta’s adaptation of French cubisms to social content becomes evident by unpacking the content of his work immediately predating and including his experimentation with visual strategies gleaned from cubist form. Acknowledging the full scope of Kubišta’s leftist motivations for blending social content with experimental visual strategies makes it clear that he was not merely keeping up with Paris, but indeed created a new outlet for cubism through its application to social questions in an imperial context.

CS

Bohumil Kubišta je známý svými expresionistickými, kuboexpresionistickými a kubistickými obrazy vytvořenými v letech 1904–1918. Ačkoli využíval tradiční žánry 19. století, charakter a tón těchto děl odhaluje moderní problémy sociální dynamiky v rozdělující, imperiální současné době. Pozornost věnovaná rezonanci jeho děl s problémy třídního napětí a etnického rozdělení v habsburském impériu na počátku 20. století odhaluje, jak Kubišta přizpůsobil kubismus svému vlastnímu intelektuálnímu a uměleckému programu. Hledání výtvarných prostředků pro zobrazení neviditelných duchovních kvalit Kubištu vedlo ke zkoumání kubismu, aby jím evokoval tento nehmotný, ale zásadní ukazatel stavu moderní společnosti. Reprezentace moderního ducha pomocí kubistické formy se projevuje v jeho obrazech s vojenskými náměty. Jak naznačuje jeho korespondence a kubistické vojenské portréty, císařský důstojník Kubišta se považoval za uměleckého outsidera, a to mu poskytovalo značnou intelektuální a uměleckou svobodu. Jelikož díky vojenské službě mohl pravidelně unikat dění na pražské umělecké scéně a během této nepřítomnosti se věnovat psaní, dokázal si udržet kritický odstup, který prospíval jeho teoretickým úvahám. Kubištovy články vzniklé během vojenské služby úzce souvisejí s levicovými myšlenkami, jež převládaly ve veřejném diskurzu a vycházely z Marxova a Engelsova Komunistického manifestu. V jeho textech se rovněž odráží znalost vídeňské školy dějin umění přisuzující formu a obsah určitému étosu dané kultury. Tyto souvislosti lze vysledovat i v jeho tvorbě, jež prokazuje zájem o komplikované dobové sociální a politické otázky. Kubištova adaptace francouzského kubismu na sociální obsah je zřejmá při rozkrývání obsahu jeho díla, které předjímalo a poté zahrnovalo experimentování s výtvarnými postupy vycházejícími z kubistické formy. Uvědomíme-li si celou šíři Kubištových levicových motivací ke spojení sociálního obsahu s experimentálními výtvarnými strategiemi, je zřejmé, že Kubišta díky aplikaci kubismu na sociální otázky v imperiálním kontextu vytvořil pro tento styl nové východisko.

Keywords

EN

Bohumil Kubišta; Cubism; art

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2024
• Volume: 72
• Issue: 3
• Pages: 212-222
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Eleanor Moseman

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic