Honour as a political-legal argument : the French July monarchy, national dignity and Europe 1830-1840

• Authors: Miroslav Šedivý

Title variants

CS

Čest jako politicko-právní argument : Francouzská červencová monarchie, národní čest a Evropa 1830-1840

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

The goal of this study is to show how the French July Monarchy systematically exploited the concept of dignity and honour in its foreign policy during the 1830s. Both terms were actually synonymous at that time and were invoked particularly in instances when the French regime was unable to legitimise its goals in international affairs with the precepts of public international law, as for example in the policy of non-intervention in the early 1830s and the position assumed during the so-called Rhine Crisis in 1840. These two political affairs have therefore been chosen to show how France played the ‘honour card’ in the diplomatic arena with other European countries and how the term ‘honour’ gained the value of a more or less political-legal argument in disputes with them. These two affairs also offer evidence of the negative reaction from some of the great powers and Italian states, the latter being affected by both the non-intervention principle and the Rhine Crisis, which made it necessary as well as useful to include Italy as the third important component of the study through which this article attempts to offer an original insight into 19th century diplomatic history.

CS

V dějinách mezinárodních vztahů používali jednotliví protagonisté různorodé prostředky k obhajobě a prosazení vlastních cílů. Jedním z nich byla argumentace cti, a to jak panovnickou, tak narodní, která byla vznášena s cílem obhájit státní a po demokratizaci konceptu cti v průběhu Velké francouzské revoluce i národní zájmy. Přes velkou pozornost, která je v zahraniční odborné produkci věnována otázce cti od antiky po současnost, nebyla dosud nikdy prozkoumána problematika využití či dokonce zneužití konceptu cti v mezinárodni politice, a to pro kterékoliv období lidských dějin. Tato studie si klade za cíl napravit tento stav a pokusit se o analýzu tohoto obtížně uchopitelného problému. K dosažení zvoleného cíle bylo vybráno období deseti let po červencové revoluci ve Francii v roce 1830, kdy se francouzská zahraniční politika stala asertivní a v některých případech dokonce nekompatibilní s tehdy všeobecně uznávanými principy mezinárodního práva, především pak ve vztahu k italským státům. Proto prostředí Apeninského poloostrova dotváři teritoriální rámec, v jehož mantinelech je analyzována obhajoba postupu Francie její národní ctí, a právě pro toto prostředí jsou v zájmu kontextualizace uvedeny i případy dalších států, které údajně raněnou panovnickou či národní ctí maskovaly nelegálnost své vlastní politiky. Francouzská červencová monarchie systematicky využívala koncept cti v mezinárodních vztazích 30. let 19. stoleti, a to především v momentech, kdy nebyla schopna své jednání obhájit na poli mezinárodního práva: na počátku této dekády se jednalo o takzvaný princip neintervence, v roce 1840 pak o její válečnou rétoriku v průběhu takzvané Rýnské krize v reakci na odlišný postup ostatních velmocí na Blízkém východě. Tyto dvě zaležitosti proto byly vybrány k analýze způsobu, jakým Francie využívala cti v diplomatické aréně s ostatními evropskými státy a jak tato rétorika získala až téměř hodnotu politicko-právního argumentu. Volba principu neintervence a Rýnské krize pak byla učiněna i proto, že nabízí pro jevy nesouhlasu některých evropských a italských státniků a diplomatů s takovým chováním, případně i obyvatel některých států Apeninského poloostrova. Jelikož vzhledem k absenci odborné literatury neexistuje pro zpracování tohoto tématu adekvátní metodika a současně není argumentace cti vysvětlena v dobových pramenech, je v předložené studii nezbytné věnovat značnou pozornost právě metodologické rovině. O jisté "abstraktnosti" zvoleného problému vypovídá již jen to, že navzdory běžnému a hojnému výskytu odkazu na panovnickou či národní čest v rozličných textech daného období nebyl v diplomatické či právní praxi nikdy kodifikován ani systematizován způsob užití tohoto slova. Díla právních teoretiků na toto téma zcela mlči, stejně jako novinové články, politické spisy a jakékoliv jiné zdroje. Dokonce neexistovalo ani pravidlo pro používání samotného pojmu čest, kdy ve francouzštině byl uživán bez jakéhokoliv rozlišení a často pak i vedle sebe jako synonyma dignité a honneur, v anglickem jazyce pak dignity a honour. Tím spíše se tato studie opirá o přístup francouzského panovníka a jeho ministrů a diplomatů při prosazování národních zájmů pomoci principu neintervence či válečných hrozeb v roce 1840, jinými slovy o to, jak byl koncept cti aplikován v praxi. Zde se jednoznačně ukazuje, že čím méně bylo možné daný postup obhájit zásadami mezinárodního práva, tím intenzivněji docházelo k odvolávání se na národní čest. Důvodem se zdá být především to, že vůči tomuto způsobu argumentace bylo nanejvýš obtížné se bránit, neboť zpochybnění ohrožení či hodnoty cti panovníka či celého národa mohlo být považováno za vážnou urážku, případně i casus belli. Zde je pak nutné hledat i odpověď na to, proč zástupci jiných evropských států sice nesouhlasili s odkazy na ohroženou francouzskou čest, současně se jim však nikdy neodvážili postavit otevřeně a vyvolat tak disputaci na toto téma. Přesto jsou vzácně dochované soukromé postoje odmítající tento způsob argumentace nanejvýš cenné, protože jednoznačně dokazují, že byl vnímán jako važný problém. To platí i pro veřejné mínění v některých italských státech, které na obvinění o uražené narodní cti francouzského národa reagovalo s obavou, že tato "domnělá urážka" bude zneužita jako záminka k vyhlášení války ze strany Francie.

Keywords

EN

honour; dignity; July Monarchy

CS

čest; důstojnost; Francouzská červencová monarchie

Discipline

• HISTORY: HISTORY

• Publisher: Institute of History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Český časopis historický (The Czech Historical Review)
• Year: 2018
• Volume: 116
• Issue: 1
• Pages: 86-111
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Miroslav Šedivý

• Český časopis historický, redakce, Historický ústav AV ČR, v.v.i., Prosecká 76, 190 00 Praha 9, Czech Republic