PL EN


2019 | 26 | 2-3 | 350-362
Article title

Možnosti výzkumu katolické církve v českých zemích v raném období komunistické diktatury

Authors
Content
Title variants
EN
Possibilities of research of the Catholic Church in the Czech Lands in the early stage of the Communist dictatorship
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
In the author’s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands since the instalment of the Communist regime in 1948 are somewhat closed in that there is very little communication between “ecclesiastic” and “nonecclesiastic” historians. The article aims to describe causes of the situation and propose a way in which research into the history of the Catholic Church in the period referred to above could be included in broader discussions about the nature of the Communist dictatorship. The author opines that one of the reasons of the introversion is an intensive overreliance on works of the historian Karel Kaplan, which turns the attention of researchers away from topics not directly related to the repression of the Catholic Church and its representatives. In addition, the author questions the stereotypical presentation of the Communist Party and the Catholic Church in post-war Czechoslovakia as two irreconcilable opponents, mentioning their overall consensus and important contact points during the so-called Third Republic (1945–1948), using the example of the Communist historian and politician Zdeněk Nejedlý (1878–1962) and the Catholic author Adolf Kajpr (1902–1959), and also certain intersections of the Communist and the Catholic identities since 1948. The study outlines a possibility to capture the issue using a prism of concepts of legitimacy and hegemony based on the situation prevailing during the existence of the Third Republic, and thus open the research to new questions.
CS
Výzkumy zabývající se katolickou církví v českých zemích po nastolení komunistického režimu v roce 1948 se podle autora vyznačují jistou uzavřeností v tom smyslu, že nefunguje komunikace mezi „církevními“ a „necírkevními“ historiky. Cílem článku je popsat příčiny této situace a navrhnout jednu z možných cest, které by mohly bádání o dějinách katolické církve v tomto období zapojit do širších diskusí o povaze komunistické diktatury. Autor dochází k závěru, že jedním z důvodů zmíněné uzavřenosti je intenzivní přejímání prací Karla Kaplana, které odvádí pozornost badatelů od témat, jež nesouvisejí přímo s represí proti katolické církvi a jejím osobnostem. Dále autor zpochybňuje stereotypní obraz komunistické strany a římskokatolické církve v poválečném Československu jako dvou nesmiřitelných protivníků, když upozorňuje na jejich celkový konsenzus a důležité styčné body v období takzvané třetí republiky (1945–1948), především na příkladu komunistického historika a politika Zdeňka Nejedlého (1878–1962) a katolického publicisty Adolfa Kajpra (1902–1959), a také na určité průniky komunistické a katolické identity po roce 1948. Studie nastiňuje možnost uchopit danou problematiku prizmatem konceptů legitimity a hegemonie, které by vycházely z poměrů v období třetí republiky a umožnily by otevřít výzkum novým otázkám.
Discipline
Year
Volume
26
Issue
2-3
Pages
350-362
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
  • Soudobé dějiny, redakce, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Vlašská 9, 118 40 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.8733c153-bb3e-441f-a396-4cc92e517a7e
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.