Problém žánrů odborné právnické literatury

• Authors: Jan Tuláček

Title variants

EN

The problem of genres of professional legal literature

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Byli si toho vědomi a svou spřízněnost se světem literatury projevovali i ve svých dílech. Koho z dnešních právníků by napadlo citovat na podporu svého tvrzení báseň? Například verše Homérovy Iliady uváděl právník Massurius Sabinus jako důkaz pro svou teorii smlouvy trhové. Pak je ještě otázka, jestli máme při zkoumání žánrů odborné právnické literatury věnovat pozornost i samotným textům právních norem. Zvolil jsem negativní stanovisko. Vycházím z názoru, že texty právních norem jsou materiálem, předmětem právní literatury, nikoli jejím subjektem. Jako je předmětem umělecké prózy život jako takový, je předmětem právní literatury život právních norem, tj. jejich aplikace na konkrétní životní situace. A stejně tak se dívám na soudní (a jiná úřední) rozhodnutí. Rozebírám v článku jednotlivé podžánry, tak jak se vyčlenily z jednotného pojetí právní literatury už ve starověkém Římě, a doplňuji je o aktuální hraniční podžánr, jímž je populární právnická literatura.

EN

Literary genres are the subject of study of general literary theory and the so-called genology deals with them. It is a relatively large field with complex structure, because there is a lot of genre. They are usually based on the so-called triads. Professional literature tends to distinguish between literary types into two triads, namely classical: epic – lyrical – drama and neoclassical: prose – poetry – drama. The law has been called literature since it appears in written form and we should therefore classify it exactly. It is probably not surprising that professional legal literature is not described in general literary theory as a separate genre. Undoubtedly, however, it belongs to the genre of epics, or prose. I leave the aesthetic aspect aside, this is not the case in the professional literature, even though the legal texts in the period of ancient Greece and Rome did not resign to the aesthetic standard.

EN

Lawyers were then coined among the best stylists, alongside writers, playwrights and poets. They were aware of this and showed their affinity with the world of literature in their works. Who among today’s lawyers would think of quoting poems in support of their claim? For example, the verses of Homer’s Iliad were cited by the lawyer Massurius Sabinus as evidence for his theory of the market contract. Then there is the question of whether we should pay attention to the texts of legal norms when examining the genre of professional legal literature. Here I chose a negative opinion. I am based on the opinion that the texts of legal norms are material, the object of legal literature, not its subject. As the subject of artistic prose is life as such, the subject of legal literature is the life of legal norms, i.e. their application to specific life situations. In the same way I look at court (and the other official) decisions as well. I analyse the individual subgenres in the article, as they separated from the unified concept of legal literature in ancient Rome and supplement the current border subgenres, which is popular legal literature.

Keywords

CS

literatura; žánr; podžánr; genologie; norma; soudní rozhodnutí; komentář; monografie; učebnice

EN

literature; genre; subgenre; genology; norm; court; decision; comment; monography; textbook

Discipline

• LAW_&_ADMINISTRATION: LAW & ADMINISTRATION

• Publisher: Institute of State and Law, Czech Academy of Sciences
• Journal: Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
• Year: 2021
• Volume: 160
• Issue: 4
• Pages: 261-272
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Jan Tuláček

• Právník, redakce, Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i., Národní 18, 116 00 Praha 1, Czech Republic