Networks, horizons, centres and hierarchies: on the challenges of writing on modernism in Central Europe

• Authors: Matthew Rampley

Title variants

CS

Sítě, horizonty, centra a hierarchie: výzvy psaní o modernismu ve střední Evropě

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

The place of the modernism of East-Central Europe in the wider landscape of modern art has been a recurrent topic of debate in the last 30 years. Long-standing structural inequalities and ideologically-shaped habits of mind have ensured that international scholarly interest in the modernist practices of the states of central and eastern Europe is still often a marginal activity. Despite concerted efforts to overturn long-established inequalities, the landscape of modernism is still little changed, dominated by Paris, Berlin, London, New York and Moscow. This article examines some of the recent attempts to rethink writing about modernism, as part of a project of redrawing the map of modern art. Such attempts have often resulted in striking formulations, drawing on metaphors of entanglement, horizontality and transnational analysis. Yet the article asks: How conceptually coherent are they, and how effective are they as the basis for counter-narratives? Moreover, when concrete case studies from the history of modernism in Bohemia, Czechoslovakia and Hungary are considered, how convincing are they? The article suggests not only that such models may misrepresent historical situations, but that also, if existing hierarchies are to be broken down, then it is necessary to address the pragmatic factors that lie behind them, rather than focusing on new theoretical models of interpretation alone.

CS

Místo modernismu středovýchodní Evropy v širším kontextu moderního umění se v posledních třiceti letech opakovaně stávalo námětem diskusí. Dlouhodobé strukturální nerovnosti a ideologicky ovlivněné navyklé způsoby myšlení způsobily, že vědecký zájem o projevy modernismu ve státech střední a východní Evropy je v mezinárodním měřítku stále jen okrajovou záležitostí. Přes intenzivní snahu o překonání zakořeněných nerovností se scéna modernismu stále příliš nemění a nadále jí dominuje Paříž, Berlín, Londýn, New York a Moskva. Článek zkoumá několik nedávných pokusů, které se v rámci širšího projektu překreslení mapy moderního umění snažily přístup k modernismu přehodnotit. Tyto pokusy často vedly k pozoruhodným závěrům využívajícím teze propojenosti, horizontality a transnacionální analýzy. Zároveň si článek klade následující otázky: Nakolik je jejich koncepce koherentní a nakolik jsou účelné jako základ pro alternativní narativy? Nakolik jsou konkrétní případové studie z dějin moderního umění v Čechách, Československu a Maďarsku přesvědčivé? Článek naznačuje, že takové modely mohou historickou situaci zkreslovat. Pokud se však mají stávající hierarchie rozbít, je nezbytné se zabývat spíše pragmatickými faktory v jejich pozadí než se zaměřovat pouze na nové teoretické modely interpretace.

Keywords

EN

networks; horizons; writing; art

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2021
• Volume: 69
• Issue: 2
• Pages: 145-162
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Matthew Rampley

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic