CS
Přesvědčivý počet studií naznačuje, že ve srovnání s heterosexuály vykazují ne-heterosexuální lidé vyšší celkovou prevalenci internalizujících duševních poruch a jejich behaviorálních důsledků, např. několikanásobně vyššího výskytu suicidality. Ne-heterosexuálové také uvádějí zvýšenou míru užívání návykových látek včetně užívání tabáku a alkoholu, přičemž důkazy dále naznačují možné vazby na vyšší míru rizikového sexuálního chování a přenos STD. Ačkoli se odhaduje, že 5–10% lidí z celosvětové populace nejsou heterosexuálové, ve střední a východní Evropě (CEE) výzkum duševního a fyzického zdraví ne-heterosexuálů prakticky chybí. Tento článek se zaměřuje na přehlednou prezentaci dvou nejdůležitějších mezinárodně ověřených explanačních rámců – Teorie menšinového stresu (MST), kterou představil Meyer (2003) a Psychologický mediační rámec (PMF), který představil Hatzenbuehler (2009). Oba přístupy identifikovaly společenskou heteronormativitu a společenskou stigmatizaci ne-heterosexuálů jako moderační a/nebo mediační strukturální faktory, které působí na menšinový stres a další psychologické procesy spojené s etiologií různých duševně-zdravotních dopadů. V závěru text upozorňuje, že nehledě na přítomnost důkazů z mezinárodních výzkumů, že ne-heterosexuální lidé jsou zranitelnou skupinou obyvatelstva, je potřeba vystříhat se jejich vyobrazování jako nějaké viktimizované nebo homogenní skupiny. Důkazy totiž rovněž ukazují, že ne-heterosexuální lidé jsou ve skutečnosti velmi rozmanitou skupinou lidí, z nichž většina, navzdory diskutovaným faktorům, vykazuje resilienci a schopnost adaptace. Závěrem studie doporučuje možné intervence, které by zahrnovaly strukturální destigmatizaci a rozvoj transdiagnostického klinického přístupu a také potřebu se této problematice začít systematicky v regionu střední a východní Evropy věnovat.
EN
Convincing number of studies indicate that compared to heterosexuals, non-heterosexuals report higher overall prevalences of internalizing mental disorders and their behavioral outcomes such as several-fold higher levels of suicidality. Non-heterosexuals also report elevated rates of substance use including higher rates of tobacco and alcohol use, whereas evidence has pointed also to links with higher rates of risky-sexual behaviors and transmission of STD’s. Although globally 5–10% of any population is estimated to be non-heterosexual, research on mental and physical health in non-heterosexuals is practically absent in the Central and Eastern Europe (CEE). This review article focuses on comprehensive presentation of the two most salient internationally established explanation frameworks – Minority Stress Theory (MST) introduced by Meyer (2003), and Psychological Mediation Framework (PMF) introduced by Hatzenbuehler (2009). Both approaches identify societal structural heteronormativity and societal stigma against non-heterosexuals as moderating and/or mediating minority stress as well as other psychological processes involved in etiology of various mental health outcomes. In conclusion, the study points out that regardless the fact that international evidence confirms non-heterosexuals as vulnerable population, scientists need to be cautious about viewing non-heterosexuals as homogeneous or victimized group. Strong evidence also shows that perhaps against all odds a majority of non-heterosexuals shows an unprecedented resiliency and adaptation. Structural destigmatizing interventions, further research within the CEE, as well as the development of a transdiagnostic clinical approach is suggested.