EN
Efforts to capture the situation in the group in a comprehensive manner, together with the absence of the research team during data collection and the inability to discuss the findings with the crew, do not allow for clear interpretations of the context of the phenomena observed.
CS
Cíle. Realizace pilotovaných letů do hlubokého vesmíru klade mnohočetné nároky na celou posádku. Z hlediska struktury a dynamiky vztahů a vazeb mezi členy posádky se jako jedny z hlavních rizik jeví (1) pokles nálady, morálky a zvýšená podrážděnost mezi členy posádky (tzv. fenomén třetí čtvrtiny), (2) rozpad posádky na více podskupin, (3) přesun negativních emocí z posádky na řídící středisko mise. Představená studie má za cíl popsat v rámci modelu sociálního výzkumu akčního charakteru tato rizika v jejich vzájemné interakci během analogové izolační studie posádky. Studie se zaměřila na: (1) Explorační studium změn ve vzájemném hodnocení ve škálách vztahů a vazeb ve skupině během 17denní izolační studie, (2) explorační studium změn v míře vnímané podpory ze strany řídícího střediska, (3) explorační zachycení zásadních prožitků z každého dne izolace, pro zachycení kontextu mise, (4) rozdíly ve vzájemném hodnocení v rámci škál vztahů a vazeb mezi muži a ženami. Výzkumný vzorek. Izolační studie genderově smíšené posádky o délce trvání 17 dní byla realizována v institutu IBMP RAS v Moskvě, při společné organizaci s americkou NASA. Studie se účastnilo 6 participantů, z toho 3 ženy a 3 muži, ruské i americké národnosti. Statistická analýza dat. Škály vztahů a vazeb, jako základ metody sociomapování, byly použity pro posouzení struktury a dynamiky vztahů a vazeb ve skupině. Statisticky byla dynamika vztahů analyzována prostřednictvím Shewhartových regulačních diagramů. Hodnocení podpory řídícího střediska bylo analyzováno prostřednictvím Friedmanovy ANOVY pro opakovaná měření. Volné kvalitativní odpovědi byly analyzovány prostřednictvím frekvenční obsahové analýzy. Struktura vztahů a vazeb byla analyzována Mann-Whitney testem. Výsledky. Zvýšená míra komunikace i spolupráce byla zaznamenána už během prvních dnů izolace, což mohlo souviset s nastavováním vzájemného soužití a spolupráce skupiny. Naopak k poklesu ve sledovaných škálách došlo po polovině izolace (možný výskyt fenoménu třetí čtvrtiny) a na konci 17denní izolace. Pokles po polovině izolace mohl, dle uvedených klíčových zážitků z předešlého dne, souviset s uvědoměním si překlenutí poloviny doby trvání experimentu, náročnými pracovními úkoly i nepříznivými vnějšími okolnostmi. Pokles na konci izolace mohl souviset s únavou z předchozí spánkové deprivace, s vyčerpáním zdrojů členů posádky, s charakterem plněných činností v závěrečné etapě mise i s uvědoměním si navazujícího post-izolačního období.
CS
Dle analýz se posádka nerozdělila na podskupiny na základě genderové příslušnosti. Míra podpory ze strany kontrolního střediska byla v průběhu celé izolace stabilní a na vysoké úrovni. Limity studie. Snaha o komplexní zachycení situace ve skupině, společně s absencí výzkumného týmu při sběru dat a nemožnost diskutovat zjištěné výstupy s posádkou, neumožňují jasné interpretace kontextu zjištěných fenoménů.