Aspects of identity and alterity in the names of Romanian public space. Ukrainian community from Maramureş

• Authors: Adelina Mihali

Title variants

CS

Aspekty identity a alterity ve jménech rumunské veřejné sféry. Ukrajinská komunita z Maramureše

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Tento článek přináší analýzu komerčních názvů v severním Maramureši, oblasti s multietnickou populací sestávající z Rumunů, Bulharů a Ukrajinců. Tato oblast leží na severu Rumunska na hranicích s Ukrajinou a je zde vysoký počet emigrantů. Cílem tohoto článku je ilustrovat vztahy mezi etnikem a jazykem používaným v komerční sféře, ale také důvody, kvůli kterým je upouštěno od užívání mateřského jazyka u vlastních jmen ve veřejné sféře v Maramureši. Hlavní část článku obsahuje jména firem, obchodů a produktů získaných terréním výzkumem, nebo specializovaných intemetových stránek. Analýza byla provedena z lexikálně-sémantického, typologického a socio-kulturního hlediska a zdůrazňuje myšlení pojmenovávatelů, kteří se při pojmenovávání nových obchodů uchylují k mezinárodně používanému jazyku a také, jak jméno odráží identitu etnické skupiny nebo přijímání alterity. Od doby, kdy se Rumunsko připojilo k Evropské Unii, neexistují zde žádné jazykové bariéry, protože v Maramureši, v oblastech s aktivní emigrantskou majoritou, se v pojmenování firem objevují názvy v angličtině, italštině a francouzštině nebo hybridní pojmenování tvořená rumunskými pojmy a cizími výrazy. Stejné tak je tomu i v obcích náležejících k menšinám. Zde byla však díky postavení, jaké zaujímá jedinec ve společnosti, zaznamenána Silnější náklonnost k mateřskému jazyku. To je dáno vzájemným vztahem mezi jazykem a společností, zejména mezi jazykem a komunitou.

EN

This paper regards the analysis of commercial names found in the north of Maramureș, a county with a multi-ethnic population, consisting of Romanians, Hungarians, and Ukrainians in the north of Romania, on the border with Ukraine, and where the percentage of people going abroad is big. The aim of this paper is to illustrate the relationship between ethnicity and the language used commercially, but also the causes behind the mother tongue abandonment in the onomastics of the public space in Maramureș. The corpus consists of names of businesses, shops, products seen on the field or on specialised websites. The analysis is done from a lexical-semantic, typological and socio-cultural viewpoint, emphasising the denominator’s mindset when he resorts to a language internationally used in order to name a new business, and also how the name reflects the identity of an ethnic group or the acceptance of alterity. Since the Romanian EU integration, there are no more linguistic boundaries to speak of, because in Maramureș, in areas with an active emigrant majority, names in English, Italian, and French or hybrid denominations formed with Romanian notions and foreign terms can be found on the frontispiece of firms. It is likewise in the villages belonging to minorities, but here a greater attachment to their mother tongue is noticed, due to the position individuals have in society. Thus, an interdependency relationship is established between language and society, especially between language and community.

Keywords

CS

onomastika; lingvistika; identita

EN

identity; alterity; society

• Publisher: Institute of the Czech Language, Czech Academy of Sciences
• Journal: Acta onomastica
• Year: 2013
• Volume: 54
• Issue: 1
• Pages: 205-216
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Adelina Mihali

• Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Letenská 123/4, 118 51 Praha 1, Czech Republic