Tactility, detail, and scale in the photography of sculpture

• Authors: Karel Thein

Title variants

CS

Hmatovost, detail a měřítko : sochařské dílo ve fotografii

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

In the wake of the recent surge of interest in the relation between sculpture and photography, the article revisits the photography’s capacity to convey the haptic qualities of sculpted matter. Starting from the logic of supplementarity, whereby a photograph reveals something that we do not notice while meeting the sculpture itself, the article focuses on the photographic detail and its inherent tactility as the materiality’s own surprising touch. At the same time, a close attention is paid to the role of scale in the photography of sculpture and to the connection between the impact of the detail and the play of scale, which makes us aware of the uncertain borderline between image and mental image. Different from measurable size, scale enters our perception of the photographed sculpture as something irreducible to the detail understood as the matter’s signature. While being a more abstract agent than the more directly tactile detail, scale has its own mode of addressing the viewer by making her suddenly aware of her own situation. The more personal nature of this address makes it possible to connect the scale, rather than the detail in its more usual iconographic sense, to Roland Barthes’ notion of the punctum as, first and foremost, a mental event. However, as the article makes clear, this event, whereby a detail expands mentally and independently on any measurable size, cannot occur without the underlying relief-like or tactile qualities of the photographs themselves. To support this interpretation of the productive tension between the detail and the scale, the article discusses a series of examples (starting with the early daguerreotypes) and appeals to a broad range of studies, from Herder through Aloïs Riegl and Ronald Barthes to the most recent debates.

CS

V návaznosti na řadu zkoumání, jež zdůrazňují zvláštní povahu fotografií sochařských děl, vychází článek ze schopnosti fotografie sdělit hmatné kvality, tradičně chápané jako doména sochařského umění včetně nízkého reliéfu. Východiskem předložené interpretace je schopnost fotografie nejen upozornit na detaily, které lze při vnímání děl samých přehlédnout, ale tyto detaily pomocí světla a stínu vytvářet. Výklad vztahu mezi sochařským a fotografickým detailem je následně doplněn o zkoumání měřítka, jež hraje ve vnímání fotografií sochařských děl samostatnou roli: na rozdíl od přímočaře látkového detailu působí měřítko nezávisle na dané měřitelné velikosti a oslovuje diváka svým specifickým způsobem, spjatým s činností vnitřní vizualizace. Vědomí měřítka, které v nás může fotografický detail vyvolat, vede od vnímaného díla k dalším představám, jejichž osobnější povaha se nutně týká divákovy situace ve světě. Odtud přirozené propojení otázky měřítka s fotografickým oslovením, jemuž dává Roland Barthes jméno punctum a jehož odlišnost od tradičního ikonografického detailu spočívá v tom, že je realizováno v divákově mysli, v níž se rozpíná nezávisle na uspořádání vnějšího obrazu. Článek přitom zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou tohoto oslovení a s ním spojené hry měřítka zůstávají hmatové kvality fotografie samé a jejich schopnost věrně evokovat povahu sochařského reliéfu. Výsledné čtení produktivního napětí mezi tradičním detailem a měřítkem, jehož proměnlivost ztělesňuje punctum, se opírá o řadu příkladů počínaje ranými daguerrotypy a využívá širokého spektra dalších studií, sahajícího od Herderovy Plastik přes Aloïse Riegla a Rolanda Barthese po současné diskuse.

Keywords

EN

photography; art; detail; scale

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2018
• Volume: 66
• Issue: 5
• Pages: 350-367
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Karel  Thein

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic