Ein Brünner Fragment der Motette Apollinis eclipsatur - eine Bemerkung zur Rezeption der Ars Nova in Mitteleuropa um 1400

• Authors: Martin Horyna

Title variants

EN

Brno fragment of the motet Apollinis eclipsatur : a note on the reception of music of the Ars Nova period in Central Europe around 1400

CS

Brněnský fragment moteta Apollinis eclipsatur - poznámka k recepci hudby období Ars nova ve střední Evropě kolem roku 1400

• Languages of publication: DE

Abstracts

EN

Some Central European mensural treatises dating from the period between c. 1400 and 1460 include examples of actual compositions, intended to demonstrate various aspects of notation or form. The type of notation used in these treatises corresponds to the notational system of the French Ars nova period, and some of the compositions quoted there are even demonstrably of French provenance. In all likelihood, in Central Europe the two aspects were mutually inseparable: without the knowledge of theory it would have been close to impossible to perform this music. The occurrence of French compositions and descriptions of their notation being limited to a scholarly context attests to their presence primarily in the music world of universities. Apart from that, of course, there also existed music which could do perfectly well with the use of substantially simpler notation, and most likely needed no theoretical explanation. Doubtless the two spheres were not strictly separated from each other. This is evidenced by the discovery of a fragment of the motet Apoollinis eclipsatur in a manuscript from the parish library of St James’s in Brno, currently kept in the City of Brno Archive, Sign. 94/106.

EN

The composition, of French provenance, whose existence is documented from the mid-14th century, existing in a number of variant versions all across Western and Central Europe, is one of the compositions most frequently quoted in the aforementioned treatises. Its notation is adapted to a form close to the Central European type of black mensural notation, its arrangement here attesting to this composition’s domestication in Central Europe. Problems with the reading of French notation is also documented by the intabulation of the same motet for a keyboard instrument in MS A-Wn 5094. The text of the composition deals with an apotheosis of the art of music, with twelve composers and theorists including Philippe de Vitry, Johannes de Muris and Guillaume de Machaut being likened to signs of the Zodiac traversed by the Sun. The motifs of music and birdsong were doubtless more appealing to Central European university scholars than texts dealing with love found in the majority of other French compositions. Attempts at imitating the onomatopoeic passages of French chansons can be found in more than a few compositions documented in Central European sources.

CS

Součástí některých středoevropských menzurálních traktátů z časového intervalu ca 1400 až 1460 jsou příklady konkrétních skladeb, jejichž pomocí jsou demonstrovány nejrůznější notační nebo formální záležitosti. Notace, která se v traktátech popisuje, odpovídá notačnímu systému francouzské epochy Ars nova a rovněž některé z citovaných skladeb jsou prokazatelně francouzského původu. Je pravděpodobné, že obojí bylo ve střední Evropě neoddělitelné – bez znalosti teorie byla tato hudba z původní notace těžko proveditelná. Vzdělanecký rámec, ve kterém se s francouzskými skladbami a popisem jejich notace setkáváme, svědčí o tom, že v našem zorném poli je především hudební svět univerzitního prostředí. Vedle toho ovšem existovala hudba, která si vystačila s podstatně jednodušší notací, jež pravděpodobně žádnou teorii nepotřebovala. Obě oblasti bezpochyby nebyly striktně odděleny.

CS

Dokladem je nález fragmentu moteta Apollinis eclipsatur v rukopisu z farní knihovny u sv. Jakuba v Brně dnes uloženém v Archivu města Brna pod sign. 94/106. Jedná se o skladbu francouzského původu doloženou od poloviny 14. století a vyskytující se v řadě variant po celé západní a střední Evropě a o jednu z nejčastěji citovaných skladeb ve zmíněných traktátech. Notace skladby je upravena do podoby, která je blízká středoevropskému typu černé menzurální notace, úprava je dokladem zdomácnění skladby ve středoevropském prostředí. Problémy se čtením francouzské notace dokládá také intabulace téhož moteta pro klávesový nástroj v rkp. A-Wn 5094. Námětem textu skladby je oslava hudebního umění, dvanáct skladatelů a teoretiků včetně Philippa de Vitry, Johannese de Muris a Guillauma de Machaut je přirovnáno ke znamením zvěrokruhu, kterými prochází slunce. Motiv hudby a motiv ptačího zpěvu bezpochyby zaujaly středoevropské univerzitní učence více než milostné texty většiny dalších francouzských skladeb. Pokusy o nápodobu zvukomalebných pasáží francouzských chansonů nacházíme v celé řadě skladeb, které známe ze středoevropských pramenů.

Keywords

EN

medieval music; isorhythmic motet; mensural notation

CS

středověká hudba; izorytmické moteto; menzurální notace

Discipline

• ETHNOLOGY: ETHNOLOGY

• Publisher: Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences
• Journal: Hudební věda (Musicology)
• Year: 2020
• Volume: 57
• Issue: 1
• Pages: 2-21
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Martin  Horyna

• Hudební věda, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic

unknown

Ivan  Vomáčka

• Hudební věda, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic