PL EN


Journal
2013 | LXI | 3 | 257-267
Article title

Der Spätgotische Turmwächter des Altstädter Turms der Karlsbrücke : Neue Fragen einer einzigartigen Statue

Authors
Content
Title variants
CS
Pozdně gotický Věžník Staroměstské věže Karlova mostu : Nové otázky unikátní sochy
EN
The Late Gothic Tower watchman in the Old Town Tower of Charles Bridge : New Questions about a unique sculpture
Languages of publication
DE
Abstracts
EN
The famous sculpture of the Tower Watchman stands at the top of the staircase in the Old Town Tower of Charles Bridge. A romantic interpretation of the sculpture comes from Albert Kutal, who found the Tower Watchman reminiscent of the hunchback in Victor Hugo’s novel, but the idea that the Watchman is a Prague version of the hideous Quasimodo must be ruled out. A hitherto overlooked fragment of a right hand, from its small size seemingly that of a child, sticks out of the hair on the Watchman’s forehead. In all likelihood it belonged to a now destroyed figure that used to be on the back of the sculpture. This raises the question of whether the Tower Watchman was not originally the figure of Saint Christopher, bowing beneath the enormous burden of carrying the Son of God. But other attributes of the saint are missing. Saint Christopher was always depicted as a barefoot giant, with a suggestion of the river he carried Jesus across at his feet, and wearing a shorter garment and resting against a tree torn from the ground. Medieval iconography offers perhaps just two other possibilities of what was crouching on the back of the Tower Watchman: either a demon or a monkey – which in early Christianity symbolised the devil, and later a sinner, folly, vanitas, or other possible meanings. In the choir of a building in Regensburg (from circa 1280) there is a gargoyle in the shape of a condemned man who has a large monkey sitting on his back. The presence of the monkey would explain why the Tower Watchman was depicted as a toothless and obscene old man comically dressed in a mantle that is too long and he is tripping over and that is in a style more typical of someone from a higher social class, with his shirt carelessly turned up, no trouser legs or undergarments, and in strange clodhoppers. However, regardless of whether it was a demon or a monkey, what is important is that the Prague statue of the Tower Watchman appears to be a unique work of its kind in Europe. Unfortunately, we do not know who commissioned it. Probably the Old Town Hall, or perhaps the ruler himself, George of Poděbrady.
CS
Na vrcholu schodiště Staroměstské věže Karlova mostu se nachází známá socha Věžníka. Dobu, kdy přesně mohla v českých podmínkách vzniknout, naznačuje nařasení Věžníkovy draperie, které je blízké lomené draperii prvního (zprava) ze čtyř apoštolů, obrácených zády, na obraze Poslední večeře Rajhradského oltáře (mezi lety 1444–1456), výtvoru pomocníka méně nadaného, zato stylovou orientací pokročilejšího (asi díky kresebné předloze). Podobný, nesepnutý, pouze přepásaný plášť, rozhalenou košili a špičaté škorně jako Věžník má na sobě jeden ze židů v obraze Nalezení sv. Kříže téže archy. Albert Kutal přišel s romantickou interpretací. Věžník mu připomínal postavu hrbáče z Hugova románu. Nicméně pražskou obdobu ošklivého Quasimoda je třeba vyloučit. Z vlasů na temeni Věžníka trčí doposud přehlížené torso pravé ruky, podle malých rozměrů jakoby ruky dětské. Zjevně přináležela ke zničené postavě na zádech sochy. Odtud vyvstává otázka, zda Věžník původně nepředstavoval sv. Kryštofa, klesajícího pod nesmírnou tíhou Syna Božího. Ale chybí další atributy světce. Sv. Kryštof se vždy připomínal jako bosý obr, dole s náznakem řeky, přes kterou Ježíška přenášel, v kratším oděvu, opírající se o strom vytržený ze země. Středověká ikonografie jinak nabízí pro zátěž Věžníka snad jen dvě další eventuality. Na zádech Věžníka mohl dřepět démon nebo opice. Ta v raném křesťanství symbolizovala ďábla, později hříšníka, pošetilost, vanitas a další podobné významy. Na chórové části dómu v Řezně (kolem roku 1280) se nachází chrlič v podobě zatraceného muže, jemuž na zádech sedí velká opice. Přítomnost opice by vysvětlovala, proč je Věžník zobrazen jako bezzubý, obscénní stařec, komicky oděný do příliš dlouhého, chůzi překážejícího pláště vyšších společenských vrstev, s ledabyle ohrnutou košilí, bez nohavic a spodků, v podivných škrpálech. Důležité však je, v obou případech, ať s démonem nebo opicí, že se pražská socha Věžníka jeví jako svého druhu celoevropský unikát. Bohužel nevíme, kdo sochu Věžníka objednal. Z psychologických důvodů asi ne karikovaní věžníci, pravděpodobně staroměstská radnice, nebo sám panovník – Jiří z Poděbrad?
Keywords
Journal
Year
Volume
LXI
Issue
3
Pages
257-267
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
author
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.be4b5cc7-1c54-425b-a5ef-d6bbc8e24796
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.