Grušův Mimner a jazyk paradoxu

• Authors: Jiří Jelínek

Title variants

EN

Gruša's Mimner and the language of paradox

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

This study focuses on the prose work of Jiří Gruša Mimner aneb Hra o smrďocha (Atmar tin Kalpadotia) (Mimner or Play about a Stinker). It is based on an interpretation of an imaginary ''Calpadotia'' as a ''state of mind'', and attention is focused in particular on ''Calpadotian'', the fictitious language of the totalitarian society, and especially the steps whereby the gradual adoption of the rules of this language play a role in the disintegration of the protagonist's personality. The key to understanding the role of the fictitious language in the novella is found in the unusual way in which Calpadotian structures reality, both with its more subtle differentiation of individual concepts and in particular with its polysemy. This indicates how the usage of the same term for phenomena that Western readers do not consider to be associated helps to characterize Calpadotian society, which gradually assimilates the chief protagonist, as alien and incomprehensible to the point of absurdity. At the same time it works with the idea that such emphasis on the role of language opens up more general questions on its extraordinary nature. The study also compares polysemy in Calpadotian with polysemy in totalitarian Newspeaks and in natural languages, taking into account their literary usage. In polysemy and the association of the apparently inassociable the study seeks the source of the unease which the prose evokes, as well as the source of the paradox and the alienation which makes it a manifestation of artistic resistance to a dystopian society.

CS

Studie se věnuje próze Jiřího Gruši Mimner aneb Hra o smrďocha (Atmar tin Kalpadotia). Vychází z interpretace smyšlené Kalpadocie jako „stavu duše“ a obzvláštní pozornost věnuje kalpadočtině, fiktivnímu jazyku totalitní společnosti, zejména pak postupům, kterými se postupné přijímání pravidel tohoto jazyka podílí na rozkladu hrdinovy osobnosti. Klíč k porozumění úloze fiktivního jazyka v novele pak nachází v neobvyklosti, se kterou kalpadočtina strukturuje skutečnost – a to pak jak jemnějším rozvrstvením jednotlivých pojmů, tak zejména polysémií. Ukazuje, jak využívání stejného termínu pro jevy pro západního čtenáře nesouvisející, napomáhá charakterizaci kalpadocké společnosti, kterou je hlavní postava postupně asimilována, jako cizí, nepochopitelné až absurdní; zároveň pracuje s myšlenkou, že taková zdůrazňování role jazyka otevírá obecnější otázky jeho nesamozřejmosti. Studie dále srovnává polysémii v kalpadočtině s polysémií v totalitních novořečech a v přirozených jazycích, s přihlédnutím k jejich literárnímu využití. V polysémantičnosti a spojování zdánlivě nespojitelného pak studie hledá zdroj tísně, kterou próza vyvolává, zároveň však i zdroj paradoxu a ozvláštnění, který z ní činí projev uměleckého vzdoru vůči dystopické společnosti.

Keywords

EN

Jiří Gruša; Mimner; fictitious language; constructed language; polysemy; dystopia

CS

Jiří Gruša; Mimner; fiktivní jazyk; konstruovaný jazyk; polysémie; dystopie

Discipline

• PHILOLOGY_&_LINGUISTICS: PHILOLOGY & LINGUISTICS

• Publisher: Institute of Czech Literature, Czech Academy of Sciences
• Journal: Česká literatura (Czech Literature)
• Year: 2016
• Volume: 64
• Issue: 4
• Pages: 550-567
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Jiří Jelínek

• Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic