CS
Článek analyzuje vývoj struktury osídlení České republiky z pohledu vyváženého polycentrického rozvoje. Sleduje změny, ke kterým v devadesátých letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století došlo v obcích, krajích a rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezených územním plánováním. K analýze byla využita data sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001 a 2011 o obyvatelstvu, bydlení, ekonomické aktivitě a pohybu za prací, a dále geografická data o využití území CORINE Land Cover 1990, 2000 a 2012. Analýza ukazuje, že ve sledovaném období docházelo k výrazné prostorové polarizaci, která ale není totožná s vymezením rozvojových oblastí a rozvojových os. Mezi rozvojovými oblastmi byly na základě dosavadních trendů indikovány některé, které lze na základě vývoje obytné a pracovištní funkce označit za spíše potenciálně rozvojové, a další, které jsou rozvojově problematické. Byly také zjištěny některé diskrepance ve vymezení rozvojových oblastí, a to jak případy, kde skutečný rozvojový prostor je výrazně menší, nežli vymezení rozvojové oblasti, tak i případy, kdy zejména rozvoj obytné funkce toto vymezení přesahuje.
EN
The article is an analysis of developments of the settlement structure in the Czech Republic as seen from the perspective of well-balanced polycentrict development. Analysis is performed on changes that occurred in the 1990s and the first decade of the 21th century in municipalities and Regions and in the development areas and development axes defined by spatial planners. The study makes use of data resulting from the 1991, 2001 and 2011 censuses of population, housing, economic activity and job movement and the CORINE Land Cover 1990, 2000 and 2012 geographical data on land use. The analysis shows strong spatial polarization, which barely corresponds with the demarcation of development areas and development axes. Based on current developments in these areas in terms of housing and workplace locations, some tended to be identified as areas of potential development and others as areas of problematic development. Also, discrepancies were discovered in the demarcation: there are areas in which realistic space for development is much smaller than that demarcated and, on the contrary, areas in which the housing function exceeds their demarcation.