Dopady pandemie na poskytovatele veřejných kulturních služeb

• Authors: Mansfeldová Zdenka , Radim Perlín

Title variants

EN

The impact of the pandemic on providers of public cultural services

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Každá krize vždy ve větší či menší míře postihuje kulturu, buď poklesem zájmu o kulturní produkty a služby, nebo jako důsledek omezení možnosti tyto služby a produkty poskytovat. Cílem tohoto článku je ukázat na základě výsledků výzkumu ve dvou krajích Česka, jaké byly dopady koronavirové krize na veřejné kulturní služby a jak se s jejími důsledky poskytovatelé veřejných kulturních služeb vyrovnávali. Téměř tři čtvrtiny dotázaných subjektů si během koronavirové krize nějakou měrou finančně pohoršily a snažily se situaci řešit. Stať analyzuje z pohledu poskytovatelů veřejných kulturních služeb existenční problémy a možnosti jejich řešení s ohledem na typ zřizovatele a poskytovaných kulturních služeb, formy adaptace na měnící se situaci a očekávaný budoucí vývoj včetně hodnocení územní diferenciace dopadu krize na poskytovatele veřejných kulturních služeb.

EN

Every crisis affects culture to a greater or lesser extent, either by reduced interest in cultural products and services or as a consequence of reduced opportunities to provide these services and products. Based on the results of a survey, this article addresses various impacts of the coronavirus crisis on public cultural services and ways in which providers of public cultural services tried to manage the consequences. The survey was carried out in the Central Bohemian Region and the Region of Olomouc, so representing two territorial types with varied characteristics in terms of cultural potential and risks. A total of 1,124 providers of public cultural services were addressed between the second half of June and the first half of August 2021, of which 30.6 percent participated in the research. Only subjects that had survived the first wave of the pandemic and related measures were addressed; subjects defunct or inactive in the time of the survey were not.The research was focused on three basic types of providers as representing different types of providers in terms of financing and economy: (1) state-funded institutions at any level of public administration, (2) NGOs of various legal forms, and (3) various types of commercial entities. The coronavirus crisis has affected all types of public cultural service providers, most notably in economic matters but also in personal and social terms. Almost three quarters of all subjects addressed had experienced income decline during the crisis, but the impact was uneven; the providers’ legal form played a significant role. The heaviest affect was on business activities in culture, i.e. on providers who prepare, arrange, and provide cultural activities for the general public. Public backing remains the most frequent source of finance while extraordinary financial support from public sources within Covid-related programmes was a less common solution. Organizations also used their own resources or, in some cases, revised the design of their financial management. The financial situation and relative stability of organizations was influenced by ownership considerations and/or free-of-charge use of premises for the arrangement and provision of cultural activities and services. Impacts of the Covid-19 pandemic and across-the-board measures and restrictions affected all providers regardless of the size and location of the place in which they operate. No relevant differences were found between the two Regions in this respect. On the other hand, certain differences were found as to the location of the place relative to the capitals of these Regions: providers based in greater metropolitan areas are less dependent on contributions from the establishing entity, can apply more formats for their activities and have more varied sources from which finance can be obtained.

Keywords

CS

veřejné kulturní služby; covid-19; Středočeský kraj; Olomoucký kraj

EN

public cultural services; covid-19; Central Bohemian region; Olomouc region

• Publisher: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ústav územního rozvoje
• Journal: Urbanismus a územní rozvoj
• Year: 2022
• Issue: 3
• Pages: 9-19

Contributors

author

Mansfeldová Zdenka

• Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences

author

Radim Perlín

• Faculty of Science, Charles University

References

• BETZLER, D., LOOTS, E., PROKŮPEK, M., MARQUES, L., GRAFENAUER, G. (2020): COVID-19 and the arts and cultural sectors: investigating countries’ contextual factors and early policy measures, International Journal of Cultural Policy, on-line. DOI: 10.1080/10286632.2020.1842383.
• Brundtland report (1987): Report of the World Commission on Environment and Development: Our Common Future. United Nations.
• BOURDIEU, P. (1986): The forms of capital. Cultural theory: An anthology, 2011, 1: 81–93.
• Certifikovaná metodika posouzení efektivnosti vynaložených veřejných prostředků na zajištění kvality a dostupnosti veřejných kulturních služeb. 2014. Praha: NIPOS.
• Culture shock: COVID-19 and the cultural and creative sectors. OECD 2020.
• Culture Restart Survey: Engagement by Audience Spectrum. 2020. The audience agency. https://www.theaudienceagency.org/asset/2569.
• KUCHYŇKA, Z. (2020): Zamyšlení nad ekonomickými dopady. In: Věstník AMG, 4/2020, s. 5–6.
• Malý lexikon obcí České republiky (2020), Český statistický úřad, Praha.
• Mapování dopadu koronaviru na kulturní sektor. Dostupné z: https://www.idu.cz/covid.
• Naše společnost, v21-07. Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR. Termín terénního šetření: 26. 6. – 11. 7. 2021.
• PUTNAM, R. (1993) The Prosperous Community: Social Capital and Public Life. The American Prospect, 4, 35–42.
• OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J., POSPÍŠILOVÁ, L. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze Praha, MMR, březen 2020.
• PERLÍN, R. (editor), BARGEL, R., BEDNÁŘOVÁ, H., ČERNÁ, L., GREGORINIOVÁ, J., LÖSSL, J., NOVÁK. J. (2019): Soubor specializovaných map s odborným obsahem, projekt NAKI: Podpora mezigeneračního dialogu a kulturní participace seniorů jako nástrojů přenosu a sdílení kulturních hodnot na lokální a regionální úrovni. NAKI DG18P02OVV043, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 50. str.
• PERLÍN, R., BEDNÁŘOVÁ, H., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., KOMÁREK, M., MARADA, M., (2021): Doporučení pro návrh opatření v oblasti rozvoje nemetropolitních oblastí, Opatření nelegislativní povahy – Hneleg, MMR, Praha, projekt TA ČR č. TITSMMR701, 45 s.
• PROKOP, P., LOUŽENSKÝ, L., PROKŮPEK, M. (2020): Závěrečná zpráva za oblast divadla a tance vycházející z výzkumu Mapování dopadů koronaviru na kulturní sektor provedeným zástupci Institutu umění – Divadelního ústavu, Katedry arts managementu FPH Vysoké školy ekonomické v Praze a Katedrou produkce Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze.
• SMEE, J. (2020): Corona versus culture. https://www.socialeurope.eu/corona-versus-culture, accessed 23. 09. 2020.
• VOJTÍŠKOVÁ, K. (2012): Kulturní politika a koncepční dokumenty na národní úrovni. In: PATOČKOVÁ, V., ČERMÁK, D., VOJTÍŠKOVÁ, K. a kol. Kultura v krajích České republiky. Praha: Sociologický ústav AV ČR, s. 51–75.
• VOJTÍŠKOVÁ, K. a kol. (2012): Profily krajů. In: PATOČKOVÁ, V., ČERMÁK, D., VOJTÍŠKOVÁ, K. a kol. Kultura v krajích České republiky. Praha: Sociologický ústav AV ČR. s. 325–375.