EN
In the present paper, the author deals with several processes of grammaticalization in Slavonic and Baltic languages. First he describes the expression of predicative possession and obligation and of future in Northern Slavonic and Baltic languages. Further, he deals with the expression of passive in Baltic languages, with examples of the grammaticalization pathway from ‘say’ to evidential in Slavonic languages, and with the origin of some complementizer markers in West Slavonic languages. Finally, he briefly discusses two Slavonic and Baltic examples for pathways leading to ‘comrade’ and ‘other’. In addition, he also discusses contactological aspects of the processes in question.
CS
Před více než 45 lety psala Eva Havlová o potřebě slovníku sémantických změn. Něco jako část takového slovníku vyšlo v roce 2002 v podoběSvětového lexikonu gramatikalizaceod Bernda Heineho a Taniy Kutevové. Ačkoli jejich Lexikon má nemálo otazníků, jistě ho lze využít jako základu pro další práci a různě jej doplňovat. V tomto příspěvku přinášíme některá doplnění z oblasti slovanských a baltských jazyků.Dobře dokumentovaný případ pro gramatikalizační kanál DRŽET > MÍT představuje např. českémíta litevskéturétitéhož významu; obě tato slovesa pak ilustrují také další gramatikalizační vývoj v linii MÍT > POVINNOST. Pro dva gramatikalizační kanály vedoucí k futuru uvádíme dva příklady ze slovanských jazyků: VZÍT > FUTURUM v ukrajinském futuru typupysáty-mu(zde navíc uvažujeme o možnosti vlivu mad'arštiny) a ZMĚNA STAVU > FUTURUM V severoslovanském futuru typu českéhobudu pracovat(zde navíc řešíme otázku vlivu němčiny na vznik této konstrukce). Dále v areálových souvislostech pojednáváme o lotyšských pasivních konstrukcích typutikt/tapt/kļūt+ infinitiv jako příkladech gramatikalizačního kanálu DOSTAT SE > ZMĚNA STAVU > PASIVUM. Jako o příkladu gramatikalizačních kanálů ŘÍCT > EVIDENCIÁL A ŘÍCT > QUOTATIV pak pojednáváme o českémprýa stručněji i o jiných slovanských partikulích. Jako další příklad gramatikalizace vedoucí od relativa/demonstrativa ke spojce uvádějící vedlejší obsahovou větu uvádíme severoslovanské spojky typu českéhože(a stručně přitom poukazujeme na možnost vlivu němčiny). Konečně pro gramatikalizační kanál vedoucí od číslovky 1 k zájmenu či adjektivu ‘jiný’ krátce zmiňujeme další příklad v praslovanském*in'ba jako příklad částečné gramatikalizace substantiva ‘přítel’ v komitativ uvádíme litevskédrauge‘společně’.