Participativní mapování míst strachu z kriminality jako příspěvek k rozvoji urbánního prostředí

• Authors: Šimáček Petr , Doležal Daniel , Šerý Miloslav , Fiedor David , Pánek Jiří , Szczyrba Zdeněk

Title variants

EN

Participative mapping of locations with a high fear of crime as a contribution to urban development

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Rozvoj urbánního prostředí byl dlouhou dobu výhradní doménou městských architektů a místní decizní sféry. V posledních letech, kdy je kladen důraz na endogenní přístup k rozvoji území, se však stále častěji objevují snahy vtáhnout do procesu plánování také místní obyvatelstvo. Právě „bottom-up“ přístup a zapojení místních obyvatel do tohoto procesu vytváří jeden ze základních stavebních kamenů udržitelnosti rozvoje území. Článek představuje výše zmíněný přístup v kontextu mapování míst strachu z kriminality na příkladu města Přerov. Mapování takto negativně vnímaných míst je v obecné rovině velmi důležité pro místní decizní sféru, neboť díky takto zjištěné prostorové informaci mohou získané poznatky sloužit jako užitečný podklad ke strategickému plánování rozvoje území, respektive pro efektivní zacílení různých opatření, která by měla vést k omezení až eliminaci lidmi pociťovaného strachu, a v konečném důsledku ke zvýšení kvality života ve městě. Participativní mapování míst strachu z kriminality tak může být vnímáno jako příspěvek obyvatel k rozvoji svého města. V tomto ohledu je však potřeba důsledně odlišovat místa strachu z kriminality a místa s reálným výskytem většího počtu trestných činů či přestupků. Nezřídka se totiž stává, že místa s nízkou evidencí trestných činů (či přestupků) mají i tak image místa, které vyvolává v lidech strach. Vnímání strachu z kriminality je značně subjektivní záležitost, na kterou má vliv mnoho faktorů. Přesto je zapotřebí, aby se problematikou míst strachu zabývali kompetentní lidé mající v gesci územní rozvoj, neboť toto téma má velký vliv na kvalitu života obyvatel.

EN

The development of urban settings has long been an exclusive domain of urban architects and local decision-makers. Nevertheless, with the highlighting in recent years of endogenous approaches to spatial development, there are increasing efforts to involve local populations in the process of planning. Their involvement and a bottom-up approach are two basic elements of sustainability in spatial development. This article describes this approach in the context of mapping locations with a high fear of crime factor in the town of Přerov. In general terms, mapping of places of negative reputation is important for the local decision-making sphere as it generates spatial information and knowledge for strategic planning of spatial development. In other words, it aims at measures for the reduction or elimination of fear in the population and, as a consequence, improvement in the quality of life in urban settings. Therefore, participative mapping of locations of fear of crime can be considered as the inhabitants’ contribution to the development of their towns/cities. In this respect, though, it is necessary to distinguish consistently between locations with a high fear of crime factor and those with a genuine increase in crime and law infringement. In fact, numerous locations with low evidence of crime or law infringement have retained their fear-inspiring image. Fear of crime is highly subjective and influenced by a variety of factors. In spite of this, because of its powerful impact on the quality of life, it is necessary for these locations to be addressed by professionals in spatial development.

Keywords

CS

participativní mapování; strach z kriminality; rozvoj území; Přerov

EN

participatory mapping; fear of crime; territory development; Přerov

• Publisher: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ústav územního rozvoje
• Journal: Urbanismus a územní rozvoj
• Year: 2020
• Issue: 5
• Pages: 4-10

Contributors

author

Šimáček Petr

• Palacky University in Olomouc

author

Doležal Daniel

• Palacky University in Olomouc

author

Šerý Miloslav

• Palacky University in Olomouc

author

Fiedor David

• Palacky University in Olomouc

author

Pánek Jiří

• Palacky University in Olomouc

author

Szczyrba Zdeněk

• Palacky University in Olomouc

References

• ARNSTEIN, S. (1969) A Ladder of Citizen Participation. Journal of the American Planning Association, 35, č. 4, s. 216–224.
• BANNISTER, J., FYFE, N. (2001): Introduction: Fear and the City. Urban Studies, 38(5–6): s. 807–813.
• BRNO (2018): Výsledky Pocitové Mapy Brna a Jeho Čtvrtí – Brno 2050 [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: https://brno2050.cz/vysledky-pocitove-mapy/.
• BURIÁNEK, J. (2001): Bezpečnostní rizika a jejich percepce českou veřejností. Sociologický časopis, 37, č. 1, s. 43–64.
• ČÚZK (2020): Prohlížecí služba WMS – ZM 10 [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné z: https://geoportal.cuzk.cz/WMS_ZM10_PUB/WMService.aspx.
• DOLEŽAL, D. (2020): Geografická analýza lokalit strachu z kriminality na území města Přerov. Bakalářská práce, školitel: Petr Šimáček. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
• GABRIEL, U., GREVE, W. (2003): The psychology of fear of crime. Conceptual and methodological perspectives. British Journal of Criminology, 43(3): s. 600–614.
• GOULD, P., WHITE, R. (2005): Mental Maps. Second Edition. Londýn: Routledge.
• GRAY, E., JACKSON, J., FARRALL, S. (2011): Feelings and functions in the fear of crime: Applying a new approach to victimisation insecurity. The British Journal of Criminology, 51(1): s. 75–94.
• HALTOFOVÁ, B. (2019): Critical success factors of geocrowdsourcing use in e-government: a case study from the Czech Republic. Urban Research & Practice.
• INSTITUTE FOR ECONOMICS & PEACE (2020): Global Peace Index, 2020: Measuring Peace in a Complex World [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: http://visionofhumanity.org/app/uploads/2020/06/GPI_2020_web.pdf.
• IVAN, I., ORLÍKOVÁ, L., PÁNEK, J., MACKOVÁ, L. (2020): Metodika identifikace a hodnocení bezpečnostně rizikových lokalit ve městě [online]. VŠB TUO Ostrava. [cit. 2020-07-10]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/certifikovana-metodika-identifi kace-a-hodnoceni-bezpecnostne-rizikovych-lokalit-ve-meste.aspx.
• JACKSON, J. (2006): Introducing fear of crime to risk research. London: LSE Research, [online]. [cit. 2020-06-27]. Dostupné z: http://eprints.lse.ac.uk/archive/00000805.
• JANKOWSKI, P., CZEPKIEWICZ, M., MŁODKOWSKI, M., ZWOLIŃSKI, Z. (2015): Geo-Questionnaire: A Method and Tool for Public Preference Elicitation in Land Use Planning. Transactions in GIS, 20, č. 6, s. 903–924.
• JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J. (2012): Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, č. 3, s. 329–348.
• JÍCHOVÁ, J. (2013): Kriminalita a její percepce v městském prostředí. Disertační práce, školitelka: Jana Temelová. Praha: Univerzita Karlova.
• KAHILA-TANI, M., BROBERG, A., KYTTÄ, M., TYGER, T. (2015). Let the Citizens Map—Public Participation GIS as a Planning Support System in the Helsinki Master Plan Process. Planning Practice & Research, 31, č. 2, s. 195–214.
• KAHILA-TANI, M., KYTTÄ, M., GEERTMAN, S. (2019): Does mapping improve public participation? Exploring the pros and cons of using public participation GIS in urban planning practices. Landscape and Urban Planning, 186, s. 45–55.
• KOSKELA, H. (1999): Gendered exclusions: women’s fear of violence and changing relations to space. Geografiska Annaler, 81 B, č. 2, s. 111–124.
• KVALITA VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ (2016): Dobrá Praxe – Chomutov – Projekt Váš Strážník [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: http://kvalitavs.cz/dobra-praxe-chomutov-projekt-vas-straznik/.
• LOUCKÁ, V., HRVOL, J. (2019): Pocitová mapa statutárního města Most: Vyhodnocení [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: https://www.mesto-most.cz/assets/File.ashx?id_org=9959&id_dokumenty=37806.
• MAPTIONNAIRE – COMMUNITY ENGAGEMENT PLATFORM (2016). Maptionnaire – Use Cases [online]. [cit 2020-09-30]. Dostupné z: https://maptionnaire.com/#use-cases.
• MASLOW, A. H. (1943): A Theory of Human Motivation. Psychological Review, 50, str. 370–396, [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné z: http://psychclassics.yorku.ca/Maslow/motivation.htm.
• MATTHEWS, R. (1992): Replacing „Broken Windows“: Crime, Incivilities and Urban Change. In Matthews, R., Young, J.: Issues in Realist Criminology, s. 19–50. London: Sage.
• OLOMOUC (2017): Měníme Olomouc: Zapojení veřejnosti [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: https://menimeolomouc.eu/strategickyplan/zapojeni-verejnosti.
• OSTRAVA (2016): Pocitová Mapa – Fajnova [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: https://fajnova.cz/pocitova-mapa/.
• PÁNEK, J., PÁSZTO, V. (2016): Pocitové mapy v plánování měst a regionů. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí, 5, č. 4, s. 48–62.
• PÁNEK, J., PÁSZTO, V., ŠIMÁČEK, P. (2018): Spatial and Temporal Comparison of Safety Perception in Urban Spaces. Case Study of Olomouc, Opava and Jihlava. In: Ivan I., Horák J., Inspektor T. (eds) Dynamics in GIscience. GIS OSTRAVA 2017. Lecture Notes in Geoinformation and Cartography. Springer, Cham, s. 333–346.
• PECHAČOVÁ, Z., HRABA, J., BAO, W-N., LORENZ, F. O. (1998): Pocit ohrožení kriminalitou v České republice. Sociologický časopis, 34, č. 1, s. 205–219.
• POCITOVÉ MAPY (2020): Strach z kriminality a pocit bezpečí v Přerově [online]. 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné z: https://www.pocitovemapy.cz/kriminalita-okr-prerov-2019/.
• RAMSAY, M. (1989): Downtown Drinkers: the perceptions and fears of the public in a city centre. Crime Prevention Unit Paper, 19. London: HMSO.
• RZESZEWSKI, M., KOTUS, J. (2019): Usability and usefulness of internet mapping platforms in participatory spatial planning. Applied Geography, 103, s. 56–69.
• SAKIP, S. R., ABDULLAH, A., SALLEH, M. N. M. (2018): Fear of crime in residential areas. Asian Journal of Environment-Behaviour Studies, 3, č. 7, s. 81–89.
• SALEM, G. W., LEWIS, D. A. (2016): Fear of crime: Incivility and the production of a social problem. New Jersey, Transaction Publishers.
• SCHMEIDLER, K. (2000): Prostředí města, urbanistická tvorba a sociální patologie. Kriminalistika, 33, č. 4, s. 316–325.
• SIWEK, T. (2011): Percepce geografického prostoru. Praha: Česká geografická společnost.
• STASÍKOVÁ, L. (2011): Relevantnosť výskumu strachu z kriminality v urbánnej geografii. Geografický časopis, 63(4): s. 325–343.
• STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV (2016): Strategie prevence kriminality města Přerova na období 2017–2021 [online]. 2020 [cit. 2020-07-11].
• ŠIMÁČEK, P., KOSOVÁ, D. (2016): Percepce strachu z kriminality na území města Jihlavy. In: Nováček A. (ed): Geografické myšlení jako aktuální společenská výzva – Sborník příspěvků z výroční konference České geografické společnosti 5.–7. září 2016, České Budějovice, s. 130–134.
• ŠTERNBERK (2020): Program rozvoje města Šternberk na období 2020-2025: Příloha 2 [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: https://www.sternberk.eu/images/stories/prilohy_clanku/program_rozvoje/Program_rozvoje_mesta_Sternberk_2020-2025.pdf.