Die Devise Verbvm domini manet in aeternvm und die Konfessionalisierung der Architektur Niederösterreichs und Mährens im 16. Jahrhundert

• Authors: Petr Čehovský

Title variants

EN

The device Verbvm domini manet in aeternvm and the confessionalisation of the architecture of Lower Austria and Moravia in the sixteenth century

CS

Devíza Verbvm domini manet in aeternvm a konfesionalizace architektury Dolního Rakouska a Moravy v 16. století

• Languages of publication: DE

Abstracts

EN

The biblical verse Verbvm domini manet in aeternvm (The Word of the Lord endures for ever) was used for the first time in 1522 as the device of Protestants on coins and clothing at the court of the Saxon Elector Frederick the Wise. Martin Luther, in his lecture on the Book of Isaiah in 1532, desired that this verse be written ‘on every wall’. Luther’s suggestion found a very wide response among Protestant builders in Central Europe and we can follow the popularity of this device on the facades of Protestant buildings from as early as the 1530s. In this article the author focuses on an analysis of architectural monuments of Lower Austria and Moravia decorated with this device. The earliest building on which it appears is what is called the Imperial Tollgate in Stein an der Donau, built in 1536, maybe as a burgher’s house. The next, chronologically, is the magnificent house of the Litovel draper Lorenz Lang, built in 1542. Two years later it was carved on the portal of the town hall in Hranice, commissioned by the burgomaster Skřítek. The Boskovice coat of arms on the Litovel town hall of 1572 and the portal of the Lower Austrian chateau Therasburg of 1574, whose builder was the military leader Jakob vom Raming, are further evidence of the popularity of this device in the second half of the 16th century. The newest monument is the portal of the burgher’s house of Ondřej Čaputa in Hranice of 1583. These surviving monuments confirm that the device was popular both with burghers and aristocratic builders and are evidence that as early as from the 1530s there was a confessionalisation of the public space in selected cities and in aristocratic seats. The importance of the device lies in the fact that we can safely determine the builder’s Protestant religious conviction as early as the second quarter of the 16th century when, for the most part, this cannot be ascertained from other sources. A stylistic analysis of the above-mentioned buildings confirms that the Protestant builders expressed their resistance to the art of the Italian Renaissance by the use of the above-mentioned device and also by a liking for stone decoration combining elements of Gothic and Renaissance into what is known as the mixed style. 

CS

Biblický verš Verbvm domini manet in aeternvm (Slovo Páně zůstává navěky) byl poprvé použit ve funkci devízy protestantů v roce 1522 na dvoře saského kurfiřta Friedricha Moudrého na mincích a oděvech. Martin Luther ve svém výkladu biblické knihy Izajáš z roku 1532 vyslovil přání, aby tento verš byl napsán „na všech stěnách“. Lutherův pokyn nalezl u středoevropských protestantských stavebníků velmi brzy široký ohlas a již od třicátých let 16. století lze sledovat oblibu této devízy na fasádách protestantských staveb. Autor se v článku zabývá analýzou stavebních památek Dolního Rakouska a Moravy, zdobených touto devízou. Nejstarší památku představuje tzv. císařské mýto ve Steinu nad Dunajem z roku 1536, které asi plnilo funkci měšťanského domu. Chronologicky následuje honosný dům litovelského soukeníka Lorenze Langa, postavený v roce 1542. O dva roky později byl vytesán portál radnice v Hranicích, objednaný hranickým purkmistrem Skřítkem. O oblibě této devízy i v druhé polovině 16. století svědčí erbovní boskovická deska litovelské radnice z roku 1572 a portál dolnorakouského zámku Therasburg z roku 1574, jehož stavebníkem byl vojevůdce Jakob vom Raming. Nejmladší památkou je portál měšťanského domu Ondřeje Čaputy v Hranicích z roku 1583. Dochované památky potvrzují, že devíza byla oblíbená jak u měšťanských, tak šlechtických stavebníků a dokládají, že již od třicátých let 16. století docházelo ve vybraných městech a na šlechtických sídlech ke konfesionalizaci veřejného prostoru. Význam devízy spočívá v bezpečném určení protestantského náboženského přesvědčení stavebníka, a to již v druhé čtvrtině 16. století, kdy většinou z jiných pramenů toto nelze zjistit. Stylová analýza výše zmíněných staveb potvrzuje, že protestantští stavebníci svou rezistenci vůči umění italské renesance vyjadřovali použitím výše zmíněné devízy a také oblibou kamenické dekorace, kombinující prvky gotiky a renesance do tzv. smíšeného stylu.

Keywords

EN

art; device; architecture

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2020
• Volume: 68
• Issue: 1
• Pages: 70-80
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Petr Čehovský

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic