Souboj vůle s náklonností: teologické pozadí Kantovy antropologie v "Kritice čistého rozumu"

• Authors: Olga Navrátilová

Title variants

EN

The struggle between will and affection: the theological background of Kant’s anthropology in the "Critique of Pure Reason"

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Kant ve své praktické filosofii odkrývá principy etiky, které jsou založené v čistém rozumu, a jsou tedy nezávislé jak na empirické antropologii, tak na teologii. Přesto lze tvrdit, že jeho úvahy o povaze mravnosti jsou podmíněny pojetím člověka, které zformovala křesťanská teologie, a to zejména v luterské tradici. V tomto článku chce autorka ukázat, že toto teologické pozadí není přítomné pouze ve spise Náboženství v hranicích pouhého rozumu, který představuje Kantův racionální výklad základních křesťanských theologumen, nýbrž že Kant z něho vychází i v Kritice praktického rozumu a ve své praktické filosofii vůbec. Proto také ani koncept radikálního zla, který představuje Kantovu interpretaci učení o dědičném hříchu, ani koncept „revoluce v smýšlení“, který je výkladem teologického pojmu milosti, jak je Kant rozvíjí ve svém spise o náboženství, nemohou být chápány jako popření dosavadních principů Kantovy praktické filosofie. Jde naopak o jejich domyšlení a zvýslovnění jejich implicitního teologického pozadí (což je však současně nepřipravuje o jejich filosofickou přesvědčivost).

EN

In his practical philosophy, Kant reveals the principles of ethics that are based on pure reason and are therefore independent of both empirical anthropology and theology. Nevertheless, it can be argued that his reflections on the nature of morality are conditioned by the concept of humanity as it was shaped by Christian theology, especially in the Lutheran tradition. In this article, the author wants to show that this theological background is not only present in the work Religion within the Boundaries of Mere Reason, which offers Kant’s rational interpretation of the basic Christian theologoumena, but that Kant also builds on it in the Critique of Practical Reason and in his practical philosophy in general. Consequently, neither the concept of radical evil, which represents Kant’s interpretation of the doctrine of original sin, nor the concept of a “revolution in the disposition of the human being,” which is an interpretation of the theological concept of grace, can be understood as a denial of the principles of Kant’s practical philosophy. On the contrary, by elaborating both concepts, Kant makes explicit the implicit theological background of these principles, which does not deprive them, nevertheless, of their philosophical persuasiveness.

Keywords

CS

Immanuel Kant; filosofie náboženství; etika; antropologie; luterská teologie

EN

Immanuel Kant; philosophy of religion; ethics; anthropology; Lutheran theology

Discipline

• PHILOSOPHY: PHILOSOPHY

• Publisher: Institute of Philosophy, Czech Academy of Sciences
• Journal: Filosofický časopis (Philosophical Journal)
• Year: 2024
• Volume: 72
• Issue: 4
• Pages: 597-615
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Olga Navrátilová

• Filosofický časopis, redakce, Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, Czech Republic