PL EN


Journal
2015 | LXIII | 1-2 | 2-33
Article title

Challange and Risk: The Parlerian Statues on the Old Town Tower of Charles Bridge : A Reinterpretation

Authors
Content
Title variants
CS
Výzva a riziko: program parléřových skulptur na Staroměstské věži Karlova motu, podněty k jeho reinterpretaci
Languages of publication
EN
Abstracts
EN
Ideas as to the approximate period in which the Old Town Bridge Tower decoration first arose fluctuate around the time of the death of Charles IV (1378). The importance of this sculptural decoration has been studied by Karel Stejskal, Rudolf Chadraba, Jaromír Homolka, Ivo Kořán and finally Jakub Vítovský. This article briefly recapitulates the conclusions drawn by these historians. The interpretation of the remarkable collection of monumental Parlerian sculptures is a great challenge for scholars, and brings with it considerable risk of erroneous conclusions and fabulations. The author of this article has added his own ideas to this reinterpretation. He notes that the established naming of the ‘western’ and ‘eastern’ frontages of the Old Town Bridge Tower are useful for orientation purposes, but that from a historical perspective they are not adequate. The author considers that from an analytically it is more suitable to call the western frontage ‘Old Town’ and the eastern frontage ‘imperial or royal’. He explains the presence of the lion above the statues of Charles IV and Wenceslas IV as a symbol of their eternal life. He goes on to draw attention to the largely overlooked report by V. F. Welleba from 1827 that proves beyond doubt the existence of the St Wenceslas column in front of the tower frontage. This has consequences for the interpretation of the sculptural decoration of the tower. The ‘Daphne type’ of noble Parlerian mask of a young girl with a vegetal wreath, famous from its typologically similar corbel in the Schnütgen Museum in Köln, has an older Bohemian precedent in one of the two figural corbels of the south portal of Týn Church (after 1350), among the figuratively decorated corbels beneath the archway in the ambit of the Cistercian nuns of Moravia in Old Brno (after 1323) and in Vratislav in Silesia. In these cases, the figurative ‘Daphne type’ corbels occur in pairs with male masks with similar vegetal decorations. Given the interpretation of the Köln corbel as the ‘first mother Eve’, these male masks could represent ‘the first father Adam’. Nevertheless, understandably there are no statues of the Virgin Mary standing on the Bohemian, Moravian and Silesian ‘Daphne type’ vaulting corbels – the critical argument for interpreting the Köln corbel as a representation of the ‘first mother Eve’. The correct interpretation of the figural masks thus remains open, as do many other questions surrounding the sculptural decoration of the Old Town Bridge Tower.
CS
Úvahy o přibližné době vzniku výzdoby Staroměstské mostecké věže oscilují kolem letopočtu úmrtí Karla IV. (1378). Ovšem mimořádná socha Věžníka vznikla až s definitivním dokončením věže v roce 1451. Významem zdejší sochařské výzdoby se zejména zabývali Karel Stejskal, Rudolf Chadraba, Jaromír Homolka, Ivo Kořán a naposledy Jakub Vítovský. Stať stručně rekapituluje závěry, k nimž tito historici umění dospěli. Interpretace mimořádného souboru monumentálních parléřovských skulptur znamená velkou badatelskou výzvu a zároveň vysoké riziko chybných závěrů a historizujících fabulací. Autor stati připojil vlastní podněty k reinterpretaci. Upozorňuje, že vžitá pojmenování „západní“ a „východní průčelí“ Staroměstské mostecké věže vyhovují orientačně, ale z historického hlediska nepostačují. Západní průčelí považuje analyticky za přiměřenější označovat jako „staroměstské“, východní jako „císařské či královské“. Přítomnost lva nad sochami Karla IV. a Václava IV. inovativně chápe jako symbol jejich a věčného života obou Lucemburků. Dále upozorňuje na přehlíženou zprávu V. F. Weleby z roku 1827, definitivně prokazující existenci sloupu sv. Václava před průčelím věže. Odtud vyvozuje důsledky pro interpretaci sochařské výzdoby věže. Překvapivě shledal některé ikonografické shody mezi maskami na věži a v papežském paláci v Avignonu. Ušlechtilá parléřovská maska dívky srostlé s vegetativním věncem, typu „Dafné“, proslavená typologicky shodnou konzolou v Schnüttgenově muzeu v Kolíně nad Rýnem, má starší předchůdce v českých zemích nejen na Staroměstské mostecké věži, kde na to upozornil Karel Stejskal, ale také už v jedné ze dvou figurálních konzol jižního portálu Týnského kostela (po roce 1350), mezi figurálně zdobenými konzolami pod klenbou v ambitu kláštera cisterciaček na Moravě ve Starém Brně (po roce 1323) a ve slezské Vratislavi. Zde všude se figurální konzoly typu „Dafné“ vyskytují v páru s podobně vegetabilně ozdobenými maskami muže. Vzhledem k standardní interpretaci kolínské konzoly jako „pramáti Evy“ by měly zobrazovat „praotce Adama“. Nicméně na českých, moravských a slezských klenebních konzolách typu „Dafné“ pochopitelně nestojí socha Panny Marie, stěžejní argument pro výklad kolínské konzoly jako zobrazení „pramáti Evy“. Správná interpretace figurálních masek tak zůstává, stejně jako mnoho dalších otázek sochařské výzdoby Staroměstské mostecké věže, nadále otevřená.
Keywords
Journal
Year
Volume
Issue
1-2
Pages
2-33
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
author
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.d64919b1-2de6-44d1-b96d-81ca2d703360
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.