PL EN


2010 | 7 | 2 | 163-221
Article title

Neosvícení a neposlušní : regulace náboženské praxe a reakce na ni v Čechách ve druhé polovině 18. století (Českokrumlovsko, Vimpersko, Strakonice, Žatec)

Authors
Content
Title variants
EN
Unenlightened and disobedient : the regulation of religious practice and the reaction to it in Bohemia in the latter half of the 18th century (the region of Český Krumlov and Vimperk, Strakonice and Žatec)
Languages of publication
CS
Abstracts
EN
Using the example of several (South) Bohemian sites, this study raises the question of whether enlightenment interference in popular religiosity was a new and different type of regulation of popular religious practice to that predating 1750. In canonical visitations in particular the author observes both the endeavours of priests to effect a prohibition or eradication of individual religious customs and traditional local practices, described most frequently as „abuses“ („Missbrauch“, „abusus“). Th e article then focuses on the eff ects of two reforms in the latter half of the 18th century: the reduction in the number of religious hollydays in 1753/54 and the prohibition of bell-ringing to ward off storms and dark clouds in 1783. These reforms took place on a nationwide basis, borne along by ideas of (economic) effi ciency, utilitarianism and protection of the population. Failure to respect these prohibitions was an off ence and so the lower municipal and seignorial authorities classifi ed such behaviour as „irrational“ and „prejudices“, thereby reducing the potential guilt of their subjects. Both before and after 1750, these subjects generally refused to give way to the collective demand for the disposal of funds and mediation of salvation and holiness; the traditional method of protecting crops from bad weather with bells was evidently of such importance to them that they were willing to risk repeated prosecutions. Hence enlightenment reforms of popular religiosity came up against obvious limitations at least up to the end of the 18th century.
CS
Na příkladu několika (jiho)českých lokalit si studie klade otázku, zda osvícenské zásahy do lidové religiozity představovaly odlišný, nový typ regulace lidové náboženské praxe než ty před rokem 1750. Zejména v kanonických vizitacích sleduje autor jednak snahu farářů dosáhnout zákazu či vykořenění jednotlivých religiózních zvyků a místních tradičních praxí, označovaných nejčastěji jako „nešvar“ („Missbrauch“, „abusus“). V druhé polovině 18. století se pak článek soustřeďuje na dopady dvou reforem, redukce svátků v letech 1753/54 a zákazu zvonění na mračna/proti bouřkám z roku 1783. Tyto reformy měly celozemský rámec a byly neseny ideami (hospodářské) efektivity a užitečnosti, resp. ochrany obyvatelstva. Nedodržování těchto zákazů bylo deliktem, proto zejm. nižší, městské a vrchnostenské úřady klasifikovaly toto jednání jako „neracionální“ „předsudky“, čímž snižovaly potenciální vinu poddaných. Poddaní se obecně, před rokem 1750 i po něm, odmítali vzdát kolektivního nároku na dispozici s prostředky a zprostředkovateli spásy/posvátna; tradiční způsob ochrany úrody před nečasem pomocí zvonů pro ně měl zřejmě takovou důležitost, že byli ochotni riskovat opakované postihy. Osvícenské reformy lidové religiozity tak přinejmenším do konce 18. století narážely na zřetelné limity.
Keywords
EN
Discipline
Year
Volume
7
Issue
2
Pages
163-221
Physical description
Document type
ARTICLE
Contributors
author
  • Dějiny – Teorie – Kritika, redakce, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i., Gabčíkova 2362/10, 180 00 Praha 8, Czech Republic
References
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.d9efad8a-02f8-4922-ae0c-4152ba5172e9
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.