On the problem of defining architecture in toward an architecture / Smerom (či K) architektúre

• Authors: Marián Zervan

Title variants

CS

K problému definice architektury v Toward an Architecture / Směrem (či K) architektuře

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

This study deals with question, how Le Corbusier actually understood the very notion of architecture, or to put it another way, how he understood and defined architecture. Hence the image of Le Corbusier as a revolutionary modernist who relied on modern science and technology and held reservations about historical architecture. The image of Le Corbusier as a revolutionary modernist who held reservations about historical architecture is still cultivated today, even though Le Corbusier clearly praised e. g. Parthenon and used Palladian diagrams and techniques in his work. These interpretive inconsistencies are also reflected in various translations of his most famous book, including the changed title from the French original Vers une architecture into Towards a New Architecture. Le Corbusier works with several sub-definitions of architecture, using the genus proximus of art, play and harmony. Alongside these, he also uses enumerative definitions through elements and types. Yet, he also aspired to a universalist understanding not only of art, but also of architecture itself, as evidenced by his manifesto of Purism and the book Toward an Architecture. He was thus faced with reconciling his universalist orientation with the partial definitions mentioned above; this generated the impression that Corbusier is inconsistent. This text attempts to show that he sought to overcome the seeming inconsistency with a relational definition capable of linking the transhistorical, historical and period with the unique and unrepeatable conception of architecture through ordering (ordonnance), axiality and modénature. Le Corbusier’s revolution in the concept of architecture, then, is not that he devised a radically new notion of architecture to signify its radically discontinuous nature. Rather, the revolution lies in his practiced ability to distinguish different types of orderings in contemporary architecture, and to link together the aforementioned transhistorical, period, and unrepeatable or eventful arrangements.

CS

Příspěvek se zaobírá otázkou, jak Corbusier chápe pojem architektury, respektive jak definuje architekturu. Dodnes se totiž drží obraz Le Corbusiera jako revolúčního modernisty, který má rezervovaný vztah k historické architektuře. Přitom je o něm známo, že vysoce oceňoval například Parthenon a ve své vlastní tvorbě využíval palladiovské diagramy a postupy. Tyto interpretační nesrovnalosti se promítly do překladů jeho nejslavnější knihy, které název francouzského originálu Vers une architecture změnily na Towards a New Architecture. Corbusier ve skutečnosti pracuje s různými částečnými definicemi architektury, využívajícími genus proximus umění, hry, harmonie. Kromě nich využívá take enumeratívní definice prostrednictvím architektonických prvků a typů. Sám však usiloval o univerzalistické chápání nejen nejen umění, ale take samostné architektury, jak to dokládá Manifest purismu a kniha Směrem k architektuře. Stál tak před otázkou jak propojit vlastní univerzalistické zaměření a uvedené částečné definice, které vzbuzovaly dojem pojmové nekonzistentnosti. Studie se pokouší prokázat, že tuto rozporuplnost se Le Corbusier snažil prekonat vztahovou definicí, která dokázala propojit transhistorické, historické či dobové a jedinečné a neopakovatelné pojetí architektury prostřednictvím uspořádání, osovosti a modenature. Le Corbusierova revoluce v pojmu architektury tedy nespočívá v tom, že přichází s radikálně novou představou architektury, která by pojmenovala její radikálne diskontinuitnú povahu. Revolučnost spočívá v tom, že v soudobé architecture byl schopen od sebe odlíšit různé typy uspořádání a propojit zmíněná transhistorická

Keywords

EN

architecture; art; Le Corbusier

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2024
• Volume: 72
• Issue: 2
• Pages: 110-119
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Marián Zervan

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic

unknown

Tereza Pálková

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic

unknown

Gerald Ostdiek

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic