PL EN


2015 | 3 | 145-163
Article title

Otakar Vávra i kino Protektoratu Czech i Moraw

Authors
Content
Title variants
EN
Otakar Vávra and the Cinema of the Protectorate of Bohemia and Moravia
Languages of publication
PL
Abstracts
EN
Otakar Vávra is one of the most interesting directors of the European cinema, and not only because of his perennial professional activity that lasted over 80 years. His formula for creativity consisted in adapting the native literature, in using films to artistically comment on the world, in treating the cinema as a segment of the whole culture, and not as its exclusive centre. The director’s project had to include the 20th-century politics, which tossed Czechoslovakia back and forth from democracy to totalitarianism. After the Munich Agreement or Munich Diktat (September, 1938) Czechoslovakia broke up and what was left was transformed into the Protectorate of Bohemia and Moravia and the Slovak Republic. The Czech cinematography became then a kind of chessboard, a confrontation area for various film directors’ and producers’ ambitions, for directives of the Protector’s Office (Reichsprotektor), for the expectations of the Czechs who collaborated with the Germans, for the courage and meanness of different people. Such were the circumstances under which Otakar Vávra made 12 films; and he was in touch both with conspiring professionals who were building the foundations for the future post-war cinematography (Vladislav Vančura) and with collaborating Barandov dictators (Miloš Havel). In his films appeared German dignitaries’ favourites (Lída Baarová, Adina Mandlová) and victims of the Nazi terror (Anna Letenská). Vávra’s films made during the Protectorate (and all of them have survived) and watched now may be interpreted in numerous ways; one of them is the biographical perspective.
Year
Issue
3
Pages
145-163
Physical description
artykuł
Dates
published
2015
Contributors
author
  • Bydgoszcz
References
  • Bednařík P., Arizace české kinematografie, Praha 2003.
  • Blažejovský J., Dobové tance kolem života a díla Otakara Vávry, Studia Moravica. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, „Moravia” 2008, nr 6 2008.
  • Brandes D., Češi pod německým protektorátem, Praha 2000.
  • Březina V., Lexikon českého filmu. 2000 filmů 1930–1996, Praha 1996.
  • Brožová V., Winter Z., Velkofilm, a historický film, „Iluminace 3”, 1991, nr 1.
  • Čvančara J., Z jevištĕ na popravištĕ. Přibeh herečky Anny Čalounové-Letenské, „Pamĕť a dĕjiny” 2009, č. 2.
  • Dvořáková T., Horníček J., Kinematografie v rámči Protektorátu Čechy a Morava, w: Panorama českého filmu, oprac. L. Ptáček, Olomouc 2000.
  • Dvořáková T., Klimeš I., Prag-Film AD 1941–1945. Im Spannungsfeld zwischen Protektorats– und Reichs Kinematografie, München 2008.
  • Fikejz M., Český film. Herci a herečky/III. díl S–Ž, Praha 2008.
  • Fila K., Zemřel Otakar Vávra, nejkontroverznější filmař historie, http://magazin.aktualne.cz/kultura/film/zemrel-otakar-vavra-nejkontroverznejsi-filmar-historie/r~i:article:714398/ (23.12.2012).
  • Georgev A., Denik sestry Lídy Baarové, Praha 1998.
  • Guzek M., Krakatit i Ciemne słońce – adaptacje prozy Karela Čapka autorstwa Otakara Vávry, w: Hrabal i inni. Adaptacje czeskiej literatury, red. E. Ciszewska, E. Nurczyńska-Fidelska, Łódź 2013.
  • Heiss G., Klimeš I., Kulturní průmysl a politika. Československé a rakouské filmové hospodářství v politické krizi třicátých let, w: Obrazy času. Český a rakouský film 30. let. Bilder der Zeit. Tschechischeer und österreichiser Film der 30er Jahre, red.
  • G. Heiss, I. Klimeš, Praha–Brno 2003.
  • Heyduk M., Fiala M., Barandov pod vlajkou hakového kříže, Praha 2007.
  • Jesenska M., Ponad nasze siły. Czesi, Żydzi i Niemcy. Wybór publicystyki z lat 1937–1939, wybór V. Burian, L. Engelking, Wołowiec 2003.
  • Junek V., Čeněk Ŝlégl. Celoživotní jízda špatami vlaky, Praha 2009.
  • Kašpar L., Český hraný film a filmaři za Protektorátu. Propaganda. Kolaborace. Rezistence, Praha 2007.
  • Košťalová M., Hlášky herců První republiky, Praha 2011.
  • Król E.C., Propaganda i indoktrynacja narodowego socjalizmu w Niemczech 1919–1945, Warszawa 1999.
  • Lexikon české literatury 3/II P–Ř, Osobností, díla, instítuce, red. J. Opelík, Praha 2000.
  • Lošťáková M., Čtenáři filmu – diváci časopisu. České filmové publikum v letech 1918–1938, Příbram 2012.
  • Lukeš J., Diagnózy času. Český a slovenský poválečný film (1945–2012), Praha 2013.
  • Menzel J., Rozmerná léta, Praha 2013.
  • Motl S., Mraky nad Barrandovem, Praha 2006.
  • Otakar Vávra 100 let, Praha 2011.
  • Pape M., A nikdo vám nebude věřit. Dokument o táboře Lety u Písku, Praha 1997.
  • Pasák T., Český fašismus a kolaborace, Praha 1999.
  • Pašák T., Emil Hacha (1938–1945), Praha 2007.
  • rek (Vítĕzslav Kocourek), Rozina sebranec – první český film po rezvoluci, „Rudé Právo” 1945, nr 186.
  • Riding A., A zabawa trwała w najlepsze. Życie kulturalne w okupowanym Paryżu, z j. ang. tłum. P. Tarczyński, Warszawa 2012.
  • Škvorecký J., Jiří Menzel a historie Ostře sledovaných vlaků, w: idem, Nejdražší umĕni a jiné eseje o filmu, Praha 2010.
  • Taussig P., Neznámi hrdinové pochnuté osudy, Praha 2013.
  • Tereza C. Dvořákova, Třináct minut protektorátni idyll. Reportáž z Filmových žni 1941 a co v ní není, w: Film a dĕjiny 2. Adolf Hitler a tí druzí – filmové obrazy zla, red. P. Korpal, Praha 2009.
  • Vančura V., Řád nové tvorby, Praha 1972.
  • Vávra O., Pamĕti aneb moje filmové 100 letí, Praha 2011.
  • Vávra O., Podivný život režiséra, Praha 1997.
  • Walczak M., Wkład Vladislava Vančury w rozwój czeskiej kinematografii, „Bohemistyka” 2011.
  • Wanatowiczová K., Miloš Havel. Český filmový magnát, Praha 2013.
  • Žitný R., Protektorátni rozhlasový skeč. Jak zlomit vaz (nejen) králi komiků, Praha 2010.
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.desklight-32a4a065-934c-43a7-b803-5bd428344483
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.