PL EN


2018 | 1 | 83-93
Article title

Nález nejstarších funkčních měchů v České republice

Authors
Content
Title variants
EN
The finding of the oldest working wedge-bellows in the Czech Republic
Languages of publication
CS EN
Abstracts
EN
During the restoration of the baroque organ of the St. Barbara church in Manětín (built in 1721 by the organ builder Leopold Spiegel from Prague) one unexpected discovery was done: the two preserved wedge bellows are much older. After the dismantling, the old inscriptions appeared, being located on the inner sides of the top boards. The set of original pencil records is found in the right bellows. The earliest of them tells that the bellows were made already in 1530. Following original writings inform about the repairs – 1584 by Sebastian Hoffer, 1656 by Hieronymus Artmann and 1666 by Mathias Köhler and Hans Heinrich Mundt. In the second bellows, the glued paper sheet bears the report from 1666 recapitulating and partly widening the original inscriptions. Just the latest description on the repair realised in 1666, written probably by Matheus Köhler, brings the information about the location of the bellows – they were among the four of them placed at the organ in the Augustinian Church of St. Thomas in Prague. The name of Sebastian Hoffer seems to be quite new in the Czech or foreign organological writings. Other names of the organ builders are more or less known including the best renowned Hans Heinrich Mundt (the builder of the Týn Church organ). Nevertheless, all the newly discovered information required some critical analysis. Its results call the Prague´s St. Thomas attribution of the bellows origin in question and also brings new information on some of the said organ builders. The finding in the Manětín bellows belongs to those unexpected and lucky ones. From now on we know a new name of the organ builder Sebastian Hoffer from the 16th C. The existence of the two renaissance wedge-bellows from 1530 in Manětín is also surprising. They represent the oldest working part of any pipe-organ in the Czech Republic.
Contributors
author
  • Národní Památkový Ústav Praha, Česká Republika, pkouk@volny.cz
References
  • Belis J. (1988). Nejstarší české varhany z kostela Nejsvětější Trojice ve Smečně. „Zprávy památkové péče“ 1988, 323.
  • Culka Z. (1974). Pražské varhanářské smlouvy ze 17. a 18. století. „Hudební věda“, 4, 372–385.
  • Čihař M., Přibyl V. (2000). Ještě k opravě renesančních varhan ve Smečně. „Zprávy památkové péče“, 6, 176–180.
  • Hackel W., Pape U. (2012). Lexikon norddeutscher Orgelbauer. Band 2. Sachsen und Umgebung. Berlin.
  • Honys V. (1996). Historie varhan klášterního kostela v Oseku: Krutský N. (ed.), 800 let kláštera Osek - jubilejní sborník. Osek, 259–272.
  • Honys V. (2012). Varhany a varhanářství na Duchcovsku. Duchcov.
  • Horák T. (1995). Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Děčín.
  • Horák T. (1996). Varhany a varhanáři na Českolipsku. Česká Lípa.
  • Horák T. (1998). Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska. Sokolov.
  • Horák T. (2002). Varhany a varhanáři Ústecka. Ústí nad Labem.
  • Horák T. (2003). Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Ústí nad Labem.
  • Horák T. (2008). Varhany a varhanáři Jičínska. Jičín.
  • Horák T. (2016). Varhany a varhanáři Mělnicka, Mladoboleslavska a Nymburska. s. l.
  • Jacob F., Hering-Mitgau M., Knoepfli A., Candorin P. (1991). Die Valeria Orgel. Zürich.
  • Matějka B. (1896). Přestavba a výzdoba chrámu sv. Tomáše při klášteře poustevníků řádu sv. Augustina na Menším Městě Pražském. „Památky archaeologické a místopisné“, 15, 81–152.
  • Nĕmec V. (1944). Pražské varhany. Praha.
  • Quoika R. (1953). Die altösterreichische Orgel der späten Gotik, der Renaissance und des Barock. Kassel und Basel.
  • Quoika R. (1966). Der Orgelbau in Böhmen und Mähren. Mainz.
  • Sehnal J. (2003). Barokní varhanářství na Moravě. I. Varhanáři. Brno.
  • Tomší L. (1982). Z činnosti varhanáře J. J. Mundta. „Hudební nástroje“, 4, 137–138.
  • Tomší L., Lukeš J., Tomíček J., Uhlíř V. (2000). Historické varhany v Čechách. Praha.
  • Trolda E. (1937). Kehler, Matěj (heslo): Černušák G., Helfert B. (ed.). Pazdírkův hudební slovník naučný, Brno, 533.
  • Vrtálkova A. (2013). Požár Prahy roku 1541 jako brána vstupu renesance do Prahy. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta, Katedra historie. Olomouc.
  • Arch1: Státní oblastní archiv v Zámrsku. Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolickécírkve Svitavy, okr. Svitavy, sign. M-30 2393, matrika NOZ, 1599–1688.
  • Arch2: Národní archiv Praha, fond Řád augustiniánů, karton 178, č. 48, kostel sv. Tomáše, 1668.
  • Arch3: Národní archiv Praha, fond Řád augustiniánů, karton 178, č. 47, kostel sv. Tomáše, Expensa pro Organo faciendo 1666-1668.
  • Arch4: Národní archiv Praha, fond Řád augustiniánů, karton 178, kostel sv. Tomáše, č. 49, 1695.
  • Arch5: Národní archiv Praha, fond Řád augustiniánů, karton 178, kostel sv. Tomáše, č. 50, 1728.
  • www1: http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=137270. 10 II 2019.
  • www2: http://www.varhany.net/ 10 II 2019.
  • www3: http://www.musiklexikon.ac.at/ 10 II 2019.
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.desklight-336cc3ed-77dd-4af0-bc7e-7109802e2aff
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.