Uchopení lenní problematiky v české a evropské literatuře z hlediska historiografi ckého diskursu

• Authors: Novotná Markéta

Title variants

EN

Understanding feudal issues in the Czech and non-Czech literature from the perspective of historiographical discourse

• Languages of publication: CS

Abstracts

EN

Similar to other historical phenomena, understanding feudal issues has always been closely related to the changes of historiographical discourse. In the nineteenth century, the institution of fi ef was treated as a component of feudalism and as such fairly negatively valued, whilst when in later literature, popular became a notion of feudal law, a kind of a legal system, its importance was highly overrated. Examined within the framework of legal history, the issue of fi efdom gained independence with the advent of processuality of the historical process in historical sciences, e.g., in the form of infl uence of sociology in the monograph from the late 1920s La société féodale by Marc Bloch, who saw elements similar to feudalism and feudal institutions in areas outside Europe. Positive assessment of the feudal system emerged in the context of the formation of territorial structures of the state, mainly due to the German scholar of history of law – Heinrich Mitteis. Further impulses, largely referring to older ideas, occurred together with the problematisation of some institutions formerly deemed immutable, such as feudalism, as well as the recognition of the feudal system as an independent social structure, not subject to the infl uence of historical factors and processes, e.g., in the 1953 monograph of Georges Duby La société aux XIe et XIIe siècles dans la région mâconnaise. Some shortcomings of the structural perspective were overcome by a more fl exible interpretation of the phenomena in the spirit of the postmodern discourse, e.g., through studies on vassals. The postmodern critique inspired the work of Susan Reynolds (Fiefs and Vasalls), who in addition to the use of traditional concepts, undermined the continuity of the historical process, or our understanding of the continuity of the historical process in accordance with Neo-Kantian philosophy. The Czech historiography, naturally, went through analogous processes, the change best attested to in the 1952 paper Lennie právo v Čechách by František Graus, who, within the Marxist discourse on the periodisation of history, applied the structural approach to the problems of feudal system, yet, as regards the title of the said article, still remained within the former discourse.

Keywords

EN

historiography; feudalism; Middle Ages

• Publisher: Wydawnictwo Adam Marszałek
• Journal: Historia Slavorum Occidentis
• Year: 2014
• Issue: 2(7)
• Pages: 199-211

Contributors

author

Novotná Markéta

• Universytet Karola w Pradze

References

• Althoff G., Verwandte, Freunde und Getreue, Darmstadt 1990.
• Bakala J., K počátkům lenního zřízení v českém státě, Slezský Sborník 57 (1959), s. 378-388.
• Bloch M., Feudální společnost, Praha 2010.
• Bloch M., La société féodale I: La formation des liens des dépendance, Paris 1939, II: Les classes et le gouvernement des hommes, Paris 1940.
• Bloch M., Les formes de la rupture de l´hommage dans l´ancien droit féodal, [w:] Mélanges historiques I, Paris 1963, s. 189–209.
• Bloch M., Les formes de la rupture de l´hommage dans l´ancien droit féodal, Revue historique de droit français et étranger 36 (1912), s. 141–177.
• Brown E.A.R., The tyranny of a construct: Feudalism and Historians of Medieval Europe, [w:] The Middle Ages, Vol. II, Readings in Medieval History, 1999.
• Burke P., Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929–1989), Praha 2004.
• Bůžek V., Manové ve skladbě nižší šlechty jagellonského věku, Marginalia historica 4 (2001), s. 155–174.
• Bůžek V., Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech, Praha 1996.
• Chmelenský J.K., Karlštejnské manské právo, Časopis českého muzea 9 (1835), s. 255–268.
• Chmelenský J.K., Manství česká, Časopis českého muzea 6 (1832), s. 182–220.
• Diestelkamp B., Lehnrecht und Lehnspolitik als Mittel des Territorialausbaus, Vierteljahrsblätter 63 (1999), s. 26–38.
• Doležal D., Trutnovská manská soustava a její kniha z let 1480–1539, Sborník archivních prací 42 (1992), s. 207–260.
• Duby G., La société aux XIe et XIIe siècles dans la région mâconnaise, Paris 1953.
• Foucault M., Slova a věci, Brno 2007.
• František Graus – člověk a historik. Sborník z pracovního semináře Výzkumného centra pro dějiny vědy konaného 10. prosince 2002, ed. Z. Beneš, B. Jiroušek, A. Kostlán, Práce z dějin vědy 8 (2004).
• Graus F., Lenní právo v Čechách, Český lid 7 (1952), s. 67–73.
• Heinrich Mitteis nach hundert Jahren (1889–1989). Symposion anlässlich des hundertsten Geburstages in München am 2. und 3. November 1989, ed. P. Landau, H. Nehlsen, D. Willoweit, München 1991.
• Iggers G.G., Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002.
• Kavka F., Hrady a jejich význam v skladbě české předhusitské šlechty (1300–1349). Situace na středním Povltaví a dolním Posázaví, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 26 (1985), s. 139–162.
• Kavka F., Západoevropský lenní institut jako nástroj vnitřní královské politiky za posledních Přemyslovců a za Jana Lucemburského, Český časopis historický 88 (1990), 3, s. 225–251.
• Kowalewski K., Powstanie systemów lennych na ziemiach czeskich w średniowieczu, Roczniki Dziejów Społecznych i Gospodarczych 58 (1998).
• Kowalewski K., Rycerze, włodycy, panosze. Ludzie systemu lennego w średniowiecznych Czechach, Warszava 2009.
• Kubů F., Štaufská ministerialita na Chebsku, Cheb 1997.
• Le Goff J., Symbolický rituál vazalství, [w:] Za jiný středověk, Praha 2005.
• Leśniewska D., Středověká německá kolonizace a kolonizace na německém právu v Čechách z pohledu německých medievistů z českých zemí, [w:] Německá medievistika včeských zemích do roku 1945, ed. P. Soukup, F. Šmahel, Práce z dějin vědy 18 (2004), s. 107–118.
• Macek J., Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) (2), Šlechta, Praha 1994.
• Mitteis H., Lehnrecht und Staatsgewalt. Untersuchungen zur mittelaterlichen Verfassungsgeschichte, Böhlau 1974.
• Novotná M., Karlštejnská manská soustava, [in:] Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře, Praha 2011, s. 110–127.
• Palacký F., Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě I–1, Praha 1848.
• Proměny diskursu české marxistické historiografi e. (Kapitoly z historiografi e 20. století), ed. B. Jiroušek, [Historia culturae 15, Studia 10], České Budějovice 2008.
• Reynolds S., Fiefs and Vassals. The Medieval Evidence Reinterpreted, Oxford 1994.
• Russocki S., Z badań nad czeskim systemem benefi cjalnym, Czasopismo Prawno-Historyczne 23 (1971), s. 33–46.
• Šimicová E., Křivoklátská manská kniha z let 1454–1566, Rakovnický historický sborník 5 (2004), s. 23–81.
• Stupecký J., Příspěvek k dějinám lenního práva v Čechách, Sborník věd právních a státních 7 (1906–1907), s. 145–146.
• von Amira K., Der Stab in der germanischen Rechtsymbolik, München 1909.
• von Moeller E., Die Rechtsitte des Stabsbrechens, Zeitschrift des Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte, Germanische Abteilung 21 (1900), s. 27–115.
• Weiszsäcker W., Olmützer Lehenwesen unter Bischof Bruno, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 20 (1916), s. 32–56.